Takový spíš průměr mezi dystopiemi. Přesto okamžitě začínám číst druhý díl. Kniha nepřináší nic nového, jen je to tentokrát vražedný virus s podivným průběhem onemocnění, který postupně sžírá populaci hlavně jednoho nejmenovaného ostrova. Milostná zápletka, statečná děcka, která se vrhají před lidi se zbraněmi, berou věci do vlastních rukou a myslí si, že spasí svět. Prostě klasika.
Co se mi hodně líbí je forma deníku a kraťoučké kapitoly, které vás doslova nutí číst dál a dál. Překlad se podle mého hodně povedl (hrozně se mi líbí jak Kae mluví o rodičích jako o taťkovi a mamce, přijde mi to mnohem uvěřitelnější, než otec, matka apod....jsou to její rodiče, má je hrozně ráda, je to taťka s mamkou. Je to detail, ale hřeje mě u srdce)
Ještě musím vyzdvihnout obálku. Ta je podle mě ve své jednoduchosti velice povedená!
Četlo se to pěkně, svižně, ale jak říkám, nic z čeho bych byla u vytržení ještě několik měsíců
0 komentářů:
Okomentovat
Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)