2. 3. 2016

Pořád jsem to já - Lisa Genova

Alice má ve svých padesáti letech perfektní pověst uznávané profesorky kognitivní psychologie a odbornice na psycholingvistiku. Má tři dospělé a neméně úspěšné děti a manžela známého vědce. Kariéra vysokoškolské profesorky je pro ni vším. O to tragičtější je pro ni diagnóza časné formy Alzheimerovy choroby. Celý život se zabývá jazykem a teď začíná zapomínat slova, její umění přednášet se stává minulostí a ztrácí se doslova pár metrů od domova. Najednou musí přehodnotit svůj žebříček priorit a projevuje se, kdo je jí v životě opravdovou oporou.

Alice je velmi inteligentní a úspěšná žena, která vede téměř dokonalý život. I když její manželství už někdy není takové, jaké bývalo dřív, nemůže si stěžovat. Ona i její manžel John vždy stavěli svou kariéru na první místo a jakkoli se navzájem milují a stejně tak své děti, práce pro ně byla vždy největší radostí a naplňovala je, jako nic jiného. Právě proto je pro Alici Alzheimer velikou ránou. Nemůže se smířit s tím, že postupně ztratí to, co je pro ni nejdůležitější. Svou analytickou mysl, svůj dar slova a v neposlední řadě schopnost poznat své nejbližší. Stává se z ní cizinec ve vlastní hlavě. A to nemůže dopustit.
Vedlejšími postavami jsou Alicini rodinní příslušníci. Dcery Anna a Lydia, syn Tom a manžel John. Alzheimer je diagnóza, která zasahuje celou rodinu nejen pro psychicky náročný průběh nemoci, jež se postupem času stává mnohem horší pro lidi, kteří nemocného milují, než samotného člověka s demencí, ale i z hlediska genetiky. Alzheimer je dědičná mutace a Alice se mimo zoufalství z toho, že ji nemoc postupně odebere o vše, co miluje, musí smířit s tím, že s padesáti procentní pravděpodobností tento zhoubný gen předala svým dětem.

Knížky o těžkostech života, to je moje. Nevyžívám se v bolesti druhých, ale zkrátka si myslím, že je dobré vědět, že svět není jen o slunečných dnech plných radosti. Je potřeba si uvědomit, že mohou nastat i situace plné bolesti a utrpení. Že na světě existují i méně šťastní lidé, které je potřeba umět pochopit, když už nic jiného. Pořád jsem to já má své kouzlo v tom, že jde o nepřikrášlený a bolestně autentický příběh ženy, ke které se Alzheimer připlížil nenápadně, ale o to agresivněji. Jelikož celý průběh sledujeme z pohledu Alice, můžeme vidět i ty nejjemnější náznaky, které zvěstují zhoršující se příznaky demence. Zapomenutá slova, snížená schopnost vnímání, ztráty orientace v prostoru i čase a ztráta důstojnosti člověka až fyzicky bolí.

Jakmile jsem začala číst, měla jsem dojem, že je s knížkou něco špatně. Jako by mi někdo ukradl prvních padesát stránek. Jako by mě autorka okradla o možnost se sžít s Alicí před nástupem časné formy Alzheimera. Jak si totiž můžu představit tu hrůzu, kterou Alice prochází, když nevím, jak důležitá pro ni její netknutá mysl byla dříve? Nakonec mi ale Alice bez potíží přirostla k srdci a já jsem věděla, že mi konec zlomí srdce, ať už to dopadne jakkoli, neboť pro někoho s Alzheimerem zkrátka není cesty ven a pro Alici a její rodinu žádná varianta nebude znamenat vysvobození ani štěstí.

V knížce je spousta momentů, kdy je čtenář nenápadně vybízen k tomu, aby se zamyslel, jak by se v dané situaci zachoval on sám. Na první pohled je totiž velmi snadné odsoudit chování jednoho z členů Aliciny rodiny, ale minimálně já jsem pro tohoto člověka hluboko v srdci našla pochopení. Můžeme se tvářit, jak jsme šíleně morální a jak bychom v hrozivém případě, že by se tato diagnóza týkala naší rodiny dokázali stát nohama na zemi, ale přiznejme si, že chvilka slabosti či pragmatický postoj nejsou odsouzeníhodné. Vyžaduje totiž stejnou míru lásky a vcítění, jen z trochu jiného pohledu. Život s člověkem, který trpí Alzheimerem není jednoduchý. I na Alicině vývoji bylo vidět, jak si těžko připouští, že už ztrácí soudnost a jak se chytala každého stébla. I zdálky a skrz stránky bylo psychicky náročné sledovat, jak ztrácí své já a pomalu se odpoutává od původní Alice a těžko si představovat, jak náročné to muselo být pro její nejbližší.


Pořád jsem to já je kniha, která by neměla zůstávat v pozadí. Její smutná a bolestná pravdivost si zaslouží být viděna. I když se dotýká krutých témat, měla by být čtená a neměla by být ignorována tak, jako jsou někdy přehlíženi lidé s Alzheimerem. Jako něco, co je příliš nepříjemné na to, abychom se tím zabývali. Přes svou hrozivost jde totiž o velmi čtivě zpracovaný příběh u něhož strávíte maximálně dva večery. Někdy vám do očí možná vstoupí slzy, ale to prostě k životu patří a je to důkaz, že jde o skvěle napsanou knihu. 


90%
Share:

14 komentářů:

  1. Paradni recenze, uplne jsem se pocitove vratila ke cteni tohoto pribehu. Skok primo do centra deni jsem si ani nijak neuvedomila, k Alici jsem postupne prilnula a jsem rada, ze jsi to nakonec mela stejne. Jednotlive aspekty, nasledky, otazky kolem jsou hodne silne. Na me hodne pusobily i jinak pomerne suche kontroly u lekare.
    Nedokazu si predstavit moment, kdy je rodina postavena do situace 'mam Alzheimera, je mozne, ze jste to zdedili, chcete to vedet, zit s tim?'. Dopad to melo na vsechny a kazdy se s tim (po)pral po svem.
    Celkove je to knizka, ktera rozhodne stoji za precteni a poodkryva neco, o cem necteme kazdy den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) To jsem ráda :) Mě to právě hned praštilo a upřímně mi to zrovna u tohoto příběhu docela vadilo :)
      Přesně. Na první pohled takové banální otázky a jak postupem času bylo všechno jen horší...ale docela mi zatrnulo, když jsem si tu adresu taky nepamatovala :D
      Přesně. Tohle byl hodně silný moment a co už mi bylo jasný (který dítě je nejstatečnější a bude nakonec na mamince největší oporou) se mi akorát potvrdilo.
      Rozhodně. Je to síla.

      Vymazat
  2. O téhle knížce jsem slyšela a láká mě, zvlášť po tvé recenzi. Jen ta obálka by mě asi dost děsila, protože tuhle herečku (byť je skvělá) mám spojenou se šílenou matkou Carrie ve stejnojmenném filmu v té nejnovější verzi. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně doporučuji k přečtení. Čte se to zároveň lehko a těžko. Je to pěkně napsané, ale téma je prostě děsivé.
      Já novou Carrie neviděla a ani tento film úplně v nejbližší době neplánuju :)

      Vymazat
  3. Moc se mi líbí, jak jsi napsala, že ráda čteš těžké životní příběhy a proč. Mám to také tak. Moc pěkná recenze, tato kniha mě chytla za srdce a mám objednanou Knihu vzpomínek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Říkala jsem si, že tady je důležité vypíchnout, jak se k těmto věcem stavím :)
      Děkuju :) Knihu vzpomínek neznám, ale mrknu se po ní :)

      Vymazat
  4. Děkuji za recenzi! Kniha mě naprosto minula, ale tvá recenze mě dost zaujala a rozhodně ji připisuju na seznam a při nejbližší příležitosti knížku prolistuju.
    fiamorisrunning.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona už podle mě není ta kniha úplně nová a je fakt, že se o ní tolik nemluvilo (což je velká škoda). Tak jsem ráda, že tě zaujala :)

      Vymazat
  5. Zajímavá recenze. Zatím jsem viděla jen film, ale určitě si hodlám přečíst i knihu.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :)
      Já film právě neviděla a ani to v nejbližší době neplánuju. Knížka zapůsobila dost sama o sobě :)

      Vymazat
  6. Moc pěkná recenze! :)

    Pořád jsem to já jsem si koupila k Vánocům, ale ještě jsem se k ní nedostala - ale věřím, že se mi bude líbit. S Alicí sympatizuju už proto, že je to psycholožka :D Jinak i když u těchto knih člověk, jak píšeš, ví, že dobře to skončit nemůže, na ty konce se prostě podle mě většinou ani připravit nejde :)

    Jsem ráda, že se ti kniha líbila - a já ji tímto posouvám na svém seznamu "K přečtení" o pár položek výš :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :)
      Taky na mě čekala od Vánoc, tak jsem se jí rozhodla dát šanci :) Zrovna jsem měla na něco takového náladu :)
      Jasně, tobě je to blízké ještě takhle, tak to si ji určitě zamiluješ :)
      Nejde...
      To bys měla :) Těším se, co na ni řekneš z pohledu "skoro hotové psycholožky" :)

      Vymazat
  7. Ahoj, recenze mne zaujala a určitě bych si ji ráda přečetla. Leontýna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš ji u mě přichystanou, tak se připomeň ;)

      Vymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Hledání

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná pětadvacetiletá holka z Prahy, nadšená uživatelka instagramu, zbrklá, ale organizovaná, nekonečně zamilovaná do Odeonek. Hlavní čtenářské zaměření - krimi a thrillery. Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com, cbdb.cz nebo databazeknih.cz a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené kurzívou, jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Knihy měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři