15. 8. 2016

Plavat se žraloky - Claire Bidwell Smith

Claire ve svém životě zažila mnohé. Oběma jejím rodičům byla diagnostikována rakovina, když jí bylo pouhých čtrnáct let. Claire si blížící se smrt v rodině nepřipouští, nebere ji jako něco co by se jí týkalo, až ji nakonec zastihne nepřipravenou. Vyrovnává se s ní po svém. Prožívá si období vzdoru, lítosti a větší osamělosti, než kdy dřív. Snaží se, aby otec před smrtí zjistil víc o své minulosti, kdy působil ve druhé světové válce. Vyčítá si všechny ty věci, které nestihla sdílet se svou milovanou matkou. Vyprávění pokrývá od čtrnácti let celý její dosavadní život a čtenář má po přečtení pocit, jako by ho celý prožil s ní.

Zapomeňte na všechny ty rádoby srdceryvné příběhy o nemocech a smrti, které však probíhají pouze na pozadí milostného příběhu, jen aby ho učinily dramatičtějším. Tohle je bolestně opravdové a s každým dalším přečteným slovem se balvan smutku ve vašem žaludku zvětšuje. Claire čtenáře autobiograficky provází svým zbabraným životem plným svinstva. Lze zde vypozorovat určité cykly, které se neustále opakují a fakt, že jakmile se všechno začne obracet k lepšímu, najednou se vrátí tragická minulost a zakousne se do každé šťastné částečky těla. 

Říct o téhle knize, že je krásná zkrátka nejde. Plavat se žraloky je příběh o zmařených šancích, lítosti za nevyslovená laskavá slova a cestě k osvobození, kterého lze v prvopočátcích dosáhnout pouze lhostejností, později smířením. Hovoří o neúprosnosti času a o tom, že smutek se nesmí stát tím, co určuje životní směr. Zdůrazňuje, že pomoc sobě se někdy skrývá v pomoci druhým a ve víře v sebe sama. Jakmile člověk začne věřit v sebe, něco dokáže. Jde je o to, najít v sobě morální i fyzickou sílu jít dál a tu v sobě jednoduše nemá každý. 

Kniha je rakovinou prostoupená od první do poslední stránky, ale i přesto, že je tím pádem ústředním tématem smrt, je to příběh o životě, o lidech, kteří se sami s rakovinou fyzicky nepotýkají, ale jejichž blízcí je její vinou opouštějí. Není zde žádná beletristická omáčka. Figurují tu pouze holé fakty a nejde pořádně o děj (během kterého se nakrátko ocitneme i v České republice), ale o pocity zmaru, neštěstí, tragického smutku, depresivní touhy přestat žít a upít se do bezvědomí. Lidé v Claiřině životě nejsou pouze rekvizitami k dokreslení její situace. Jsou skuteční a stejně všední, jako lidé ve vašem životě. 

Jestli je jediná věc ve vyprávění vykalkulovaná, je to zmatečná časová osa, která dělá skutečný životní příběh ještě působivějším. Na druhou stranu dává dokonalý smysl a tak nějak zapadá do celého konceptu. Knížka jako celek působí hodně odosobněně, jako by se tím dívčina bolest mohla zmenšit. Tím, jaký si autorka postavila kolem sebe obranný val je však pro pozorovatele příběh ještě bolestnější a kumulující se trápení se jednoho dne stejně musí prodrat na povrch. 

Těžko byste hledali upřímnější a autentičtější zpověď truchlící ženy, jejíž rodiče zemřeli za tragických okolností, nicméně prožili plnohodnotný a dlouhý život. Vzhledem k tomu, v jak pozdním věku však měli dítě, zanechali za sebou mladou dívku, která zůstává na světě zoufale sama, všechno si musí tvrdě zasloužit a naneštěstí hledá útěchu v sebedestruktivních vztazích, alkoholu a až později poznává, kde leží správná cesta. 

Při čtení Plavat se žraloky se vám honí hlavou velké množství myšlenek a v mnoha případech se tyto myšlenky za čas objeví i na stránkách knihy. Je to příběh plný filosofování o životě, smrti a bolesti. Při čtení pocítíte obrovskou škálu různých emocí a i když možná nedojde na slzy, knedlík v krku a úzkostí bolestně stažený žaludek vás ujistí o síle všeho, co si Claire prožila. O tom, že žal dokáže ze člověka udělat někoho jiného, že je snadné mu podlehnout a jen ti opravdu silní jedinci se s ním dovedou vypořádat. A ti slabší se musí naučit nechat si pomoci. Jakkoli se budete snažit nechat si od knihy emocionální odstup, zanechá ve vás silné emoce a náměty k zamyšlení. Můžete se spolehnout, že vám z ní bude chvíli nanic, ale ve výsledku to bude jedna za nejpřínosnějších knih, kterou jste kdy přečetli. Nenaučí vás, jak se vypořádat se smrtí bližních, ale možná díky ní pochopíte spousta životních pravd a pokud jste ještě podobnou ztrátu nezažili, budete na ni lépe připraveni, i když na skutečnost se samozřejmě prakticky přichystat nedá.


90%
Share:

4 komentáře:

  1. Krásná recenze :-) Kniha vypadá opravdu dobře, jen nevím, jestli dokážu unést takovou smršť emocí, smrti a bolesti. Tenhle typ příběhů prožívám většinou nejvíce, ale zároveň mám pocit, že mě to poté hodně obohatí :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :)
      Je to silný příběh, ale je na něm hodně vidět, že je skutečný, syrový a ne dělaný pro filmová plátna....já třeba neplakala, ale to neznamená, že čtení trochu nebolelo. Obzvlášť pokud člověk už nějakou tu ztrátu zažil, je to síla, ale na taková ta prvoplánová. Je to jiné, než cokoli, co jsem četla. A stojí to za to :)

      Vymazat
  2. Musím souhlasit s komentářem Monis, nádherná recenze... Opravdu na mě silně zapůsobila a myslím, že jsem se tak trochu dostala na vlnu téhle knížky. Nějak jsem ji opomíjela, ani ohlasy mi nepřišly moc dobré, ale tvoje recenze mě přenesla někam úplně jinam. Nejsem si jistá, jestli bych příběh úplně unesla, asi by musel přijít v nějakou vhodnou dobu, ale opravdu jsi mě tím zaujala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Dala mi zabrat, ale naštěstí jsem si během čtení udělala fakt hodně poznámek, jinak bych to asi nedala dohromady.
      Já o ní nevěděla vůbec nic kromě toho, že ji Ellen měla doma, ale neodvážila se ji číst. A nedivím se.
      Je to hodně náročné čtení, ale stojí za to :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Hledání

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná čtyřiadvacetiletá holka z Prahy, která si myslí, že má občas co sdělit světu, tak se rozhodla zkusit blogovat. Převážně o knihách. Nemá vyhraněný oblíbený žánr, ale poslední dobou se soustředí hlavně na thrillery, detektivky, romány pro ženy, okrajově sci-fi, fantasy Takže se příjemně usaďte a čtěte nepřeberné množství jejích článků! Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené modrým písmem (kurzívou), jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Knihy měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři