28. 1. 2017

Book haul za listopad a prosinec 2016 a leden 2017

Znáte to, jak ten čas letí, když je člověku dobře? Tak přesně to se stalo mně a já sepisuji book haul dokonce za tři uplynulé měsíce. Opět se mi sešla slušná hromádka, která má samozřejmě také jistý vliv na mé skvělé psychické rozpoložení. Klasicky bych se za tak ujeté množství nových knih ve skrytu duše trochu styděla, ale jelikož se do situace připletly Vánoce, které jsou na nové věci vždy trochu bohatší, tak jsem klidná a neberu to jako příliš velké vytahování. Tentokrát jsem se ale nedržela zkrátka ani s nákupy (jen tak, pro radost, za odměnu, nebo na žal), ale byli ke mně štědří i všichni milí knižní partneři, se kterými spolupracuji v rámci blogu. Za což bych jim touto cestou ráda dodatečně poděkovala.

Hned první dva vánoční přírůstky jsou poměrně netypické. Obě jsou to knížky receptů, moc krásně zpracované, s úchvatnými fotografiemi, ze kterých se sbíhají sliny. Smoothie a ovocné šťávy si dělám poměrně často, většinou však podle vlastní fantazie a dostupného ovoce (banán-hruška nebo hroznové víno-mandarinka u mě vedou!). Mám ale v plánu vyzkoušet i některá odvážnější, zelená smoothie, která mě do dnešního dne trochu děsí a jako totální mlsoun si myslím, že se u mě stejně nepochodí.
Nejsem velká pekařinka, ale sladkosti, to je moje, proto jsem si jistá, že ani čokoládové recepty (Čokoláda, božský požitek) u mě nepřijdou na zmar.
Moje Odeonská sbírka se již utěšeně rozrůstá a já se nemohu dočkat, až se vrhnu na tyto dvě knížky, které jsem také našla pod stromečkem. Zatím mám se Světovou knihovnou pouze pozitivní zkušenost a mám pocit, že pokud už  máte pocit, že vám některá z jejich knih sedne, nemůžete šlápnout vedle. Obě, které jsem zatím přečetla (Vše, co jsme si nikdy neřekli a Podle skutečného příběhu), byly absolutní trefou do černého a z jejich čtení jsem měla tak silný zážitek, jako z žádné jiné knihy. Dokonce tak silný, že jsem nebyla schopna napsat normální recenzi a to se pyšním tím, že recenzuji opravdu vše, co přečtu a počet nezrecenzovaných knih za rok by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Někdy i maniak potřebuje oddech. Ani jedno rozhodně nebude žádná oddechovka, takže je plánuji na méně stresující období, než je poslední ročník VŠ.

Muže jménem Ove jsem koncem roku konečně přečetla jako poslední netknutou Backmanovu knihu a rázem se stala mojí nejoblíbenější. Proto jsem musela Ježíška informovat, že tento titul pod stromečkem v žádném případě chybět nesmí.
Když už se tady na blogu snažím o jakési umění (protože psaní je dle mého názoru rozhodně umění, mému srdci jednoznačně nejbližší), tak jsem se rozhodla pokusit se posunout
se někam dál. Nevím, jestli mi k tomu bude zrovna Tvůrčí psaní (pro každého) nápomocné, ale rozhodně jsem odhodlána tomu dát šanci. Jak to nakonec dopadne, jestli nebudu příliš líná na vypracovávání jednotlivých cvičení a úloh, to se uvidí. Budu vás informovat a pokud dosáhnu nějakých smysluplných výsledků, jistě hodlám o "knižním kurzu tvůrčího psaní" sepsat článek.

Krásně se rozrůstá i má sbírka řady "Světový bestseller". Život po tobě jsem si jako velká fanynka Než jsem tě poznala nemohla nechat ujít. Popravdě se knížky sice trochu bojím, aby po senzačním prvním díle neupadla do totálně patetické ubulené limonády, ale stejně si ji s chutí přečtu, protože Louisa. Sice se mi knížky Jojo Moyes líbí víc v paperbackové podobě, ale jelikož jsem začala kupováním pevné vazby, nezbývá mi, než pokračovat, jinak by mi moje obsesivní povaha nedala spát.
Kulka mi zase nesměla uniknout jakožto milovníkovi thrillerů a detektivek všeho druhu. Ohlasy na ni jsou tedy poměrně rozpačité, ale ráda se u podobných příběhů přesvědčím sama, jak to vlastně je a jestli vůbec stojí za přečtení a koupi.

Protože jsem úspěšně reklamovala rozbitá sluchátka, najednou jsem neplánovaně disponovala pár stovkami navíc. Jelikož to vlastně byly peníze již jednou utracené, řekla jsem si, že ničemu neublíží, když si za ně udělám trochu radost. A čím jiným, než populárními tituly plnými napětí. Harlan Coben není ve světě detektivky žádné ořezávátko a já od něj kupodivu ještě nic nečetla. Je na čase najít nového oblíbeného autora a tím se může v klidu stát právě on a jeho Smrt v zádech.
O V lese visí anděl se hodně mluvilo už někdy v roce 2015 a já jsem tehdy bůhví proč na ten boom vůbec nereagovala. Nyní, když na mě pořád vyskakuje pokračování, které už je venku tedy taky nějaký ten pátek jsem konečně podlehla. A nemůžu se dočkat.

Protože Němý křik se osvědčil a Kim Stoneová mě dost bavila, dostala jsem i pokračování s názvem Ďábelské hry, které taky stálo za to. Bylo ještě odpornější, napínavější, zvrácenější a čtivější, než první díl. S Kim bychom asi nebyly žádné velké kámošky, je na mě trochu příliš chladná, umíněná a uzavřená, ale jako postava mě baví.
Recenze na oba díly jsou v procesu příprav.
Před pádem napsal scénárista Bones (Sběratelé kostí), tudíž musela být moje. Recenze jsou na ní ještě rozporuplnější, než na Kulku, ale já to přesto zkusím a už od začátku je moje objektivita narušena právě spojitostí s mým nejmilejším seriálem.
Jako každého závisláka na internetu mě Virál zaujal už jen svým názvem, ale samozřejmě i námětem a nepřehlédnutelnou obálkou. Příběh svým prvotním lákadlům dostojí a čte se perfektně. Nějaké menší mouchy by se tam našly, ale celkově vzato mě to dost bavilo.
Rok a půl jsem čekala na čtvrtý díl Charley Davidson a nyní jsem se Čtvrtého hrobu pod nohama konečně dočkala. Bohužel se tak různě po internetu šíří zvěsti, že to je s překlady dalších dílů zatraceně nahnuté, ale naděje umírá poslední. Naštěstí v dnešní době není problém sehnat originální znění a já si pokračování přečtu, ať už to s českou verzí dopadne jakkoli.

Žamboch si mě získal již před lety svou Líhní (zrovna znova poslouchám audioknihu, doporučuju!) a následně Predátory, kteří jsou dodnes mou nejoblíbenější knihou od něj. Pro jeho knihy se nadchnul i můj přítel Honza a jakmile viděl Zakuti v oceli v knihkupectví, kde jsme se "náhodou" společně procházeli, hned ji kupoval a po přečtení ji laskavě věnoval do mé skromné knihovničky. Prý je to pecka a připomíná námětěm Ostří oceli (čili Koniáše ♥), tak se těším.
Ziburu zná každý a kdo ne, tak asi žije někde v jeskyni a nevnímá osobnosti sociálních sítí ani okrajově, což je v dnešní době celkem nadlidský výkon. Každopádně jsem se impulzivně rozhodla ke koupi jeho novější knihy a ačkoli cestopisy ze zásady nečtu, protože jsem si vždycky myslela, že je to donebevolající nuda, začátek, který jsem v rychlosti prolítla mě moc bavil a těším se, až budu pokračovat.

Dvě bledě modré knihy, které bohužel nedostály mým vysokým očekáváním, což ovšem ani v nejmenším neznamená, že jsou špatné.
Dívka v ledu si obecně získala obrovskou oblibu. Nepovažuji se za nějakého vyloženého fajnšmekra či náročného čtenáře, ale při množství detektivek, které vychází nelze stíhat vše a jelikož už jsem jich pár desítek četla, tak si vybírám. Mám určitá kritéria, podle kterých hodnotím, které jsou pro mě ty pravé a Erika Fosterová si mě jako postava úplně stoprocentně nezískala. Na druhou stranu samotná detektivní zápletka i rozuzlení byly udělány velice pěkně a bavily mě. Knížka je i poměrně čtivá. Jen mi tam prostě chyběla taková ta jiskra a to pravé detektivní charisma. 
Armada měla ke své smůle těžkou startovní pozici. Po lásce jménem Ready player one jsem věděla, že už se autor nejspíš nepřekoná, ale Armada za mě bohužel byla přinejlepším průměrná. Podobnost s Enderovou hrou se nedala přehlédnout a asi nejsem až takový geek, jak jsem si myslela. Příliš mnoho odkazů na věci, které neznám (což není vlastně tak úplně chyba, jen mě prostě autor vyloučil ze své hlavní cílovky. Bohužel) mě při čtení vyloženě zdržovaly a na každých dvacet dobrých stránek připadlo sto mnohem slabších.

Jedničky a nuly v poslední době škemrají o pozornost na každém druhém rohu instagraovém účtu. Ani já jsem nakonec neodolala a když přišla chvíle se jen tak odměnit, sáhla jsem po dlouhé době zase jednou po českém autorovi. O knížce jsem slyšela akorát to, že pokud jste tak trochu nerdi, budou se vám Jedničky a nuly líbit. Jelikož na stereotypy docela dám, tak jsem zvědavá. Svou nenápadnou a poněkud starosvětskou obálkou by mě nenalákala, ale k tomu, jak si příběh představuji se vlastně docela hodí.
Kdo neslyšel o Illuminae, nejspíš žije někde s těmi, kterým nic neříká jméno Ladislav Zibura. Tahle od A do Z netypická knížka prolétla blogosférou jako vichřice a koho absolutně nestrhla, tomu minimálně zasela do srdíčka toužebnou myšlenku na její přečtení. Mě Illuminae bavilo a i když bych ho rozhodně neoznačila za objev roku jako mnozí, jsem moc ráda, že jsem měla možnost si tuhle bichli přečíst.

České autory jsem v tomto haulu rozhodně nezanedbávala a ráda bych v tomto trendu pokračovala. Bábovky mě příliš nenadchly, ani neurazily, nicméně o To prší moře jsem slyšela jen samou chválu.  Radka Třeštíková je mi moc sympatická, knižně má u mě rozhodně dveře otevřené, ale rozhodně má ještě co dohánět. Snad mě tentokrát přesvědčí, že skutečně umí.
Dominik Feri žije na sociálních sítích a není v tom sám. Nicméně má co sdělit světu i mimo tuto platformu a sepsal kroniku o aktuálních trendech v oblasti sociálních sítí a o lidech, kteří si na sociálních sítích buď založili kariéru, nebo jsou na ně nějakým způsobem vázáni. Tak jsme lajkovali je kniha rozhovorů proložená jeho vlastními sebranými glosami, které v průběhu své online kariéry publikoval jako statusy. Kniha je mimo jiné senzačním návodem, jak být v obraze a názory kterých lidí momentálně na internetu nejvíce frčí nebo jsou nejlépe slyšet.

A to už je zaplať pánbůh konec. Pokud jste dočetli až sem, jste opravdovými hrdiny a já před vámi poklekám na kolena a děkuji, že jsem se tady nevykecávala jen tak do větru. Napište do komentářů koho se to týká, ať vám mohu složit oslavnou poklonu. Dejte mi také vědět, zda jste některý z uvedených titulů četli/dostali/chystáte se číst či zda vás teprve díky mému doporučení zaujal. 

Za poslední tři měsíce se tedy moje knihovna obohatila o 22 kousků a já opět zaostávám ve své ambiciózní snaze o rovnováhu mezi přečtenými (7) a nepřečtenými (15, i když recepty a učebnice tvůrčího psaní se přece nedají počítat!) novinkami. 
Share:

8 komentářů:

  1. Ach, když tyto knihy vidím, slintám nad nimi. :-D Michling, Muže jménem Ove, Kulku, Smrt v zádech, V lese visí anděl a Dívku v ledu bych si chtěla někdy pořídit také. Skvělý výběr!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mám radost :) Díky, jestli to nebude tím, že mám skvělý vkus! :) Díky za komentář :)

      Vymazat
  2. Služná nálož :-). Na Ziburu a Třeštíkovou si taky brousím zuby . Kulka mě zas tak úplně nenadchla, teda bylo to dost čtivé, ale myslím, že se v tomto žánru dají najít povedenější kousky. A ta Čokoláda vypadá dost lákavě :-D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Díky :D Sama jsem byla překvapená :)
      Já jsem asi člověk, co se často sveze s trendy, aspoň tedy v oblasti knih, takže možná skoro žádná z knih nebude velké překvapení :)
      Já se Kulky právě trochu bojím, ale stejně jsem ji chtěla :D
      No to jo, úplně k nakousnutí, viď? :)

      Vymazat
  3. Hromada, hromada, ale já to u tebe vždycky čekám!! Líbí se mi, jak jsme se teď obě položily do Světové knihovny. Já to prostě miluju! Mischling mám taky doma a těším se na něj úplně hrozně a Norma mě dost zajímá, těším se na tvoji recenzi.
    Ove, nic víc říkat nemusím ♥
    Život po tobě jsem si pořídila hned po vydání a ještě se k tomu nějak nedostala, teď můj čas prostě žere něco jiného bohužel, ale těším se, až budu mít svůj klid a do všeho se dám :) Já mám Jojo v paperbacku, ale prostě jsem klasicky bez téhle být nemohla, tak to případně pak vyměním, až vyjde druhé vydání :D
    Teď to bude znít, že se fakt už opičím, ale V lese visí anděl jsem začala víc brát v potaz až s vydáním Sovy a najednou jsem měla ten klasický pocit "bez toho nemůžu být" - takže ji mám taky :)
    Illuminae mám teď z knihovny, takže v nejbližší době snad....
    A Třeštíková, Bábovky se mi moc líbily a jsem zvědavá i na ostatní, takže To prší moře na mě doma čeká taky a těším se i na tu novou :)
    Za prosinec a leden mi přibyl Dvůr trnů a růží, právě V lese visí anděl, To prší moře, Konec hlídky od Kinga, Afterdark a Kafka na pobřeží od Murakamiho, Hvězdy nad hlavou, Geniální přítelkyně a pak pár kousků ze Světové knihovny - Klub rváčů, Zabila jsem naše kočky, drahá, Kaligrafie snů, Tělo a krev :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, klasika, nemůžu si pomoct :D :D Ale to ti nemusím vykládat :D
      Já právě šíleně, už mám zase o jednu víc, někdy v sobotu jsem si udělala radost :D Mám tu teď hezky barevný komínek, který se mi ale posmívá, jaký jsem máslo, že kupuju a nečtu! :D Ale vypadají spolu úžasně!!!
      Těš se, ale nevím, jestli bude v dohledné době :D
      Ove ♥
      Tak jsem zvědavá, jestli si to přečtu dřív, než ty nakonec a jestli nakonec nevydají dřív ten paperback :D
      Jeeee! No neopičíš! Mohly bychom dát společné čtení :) Chystám se brzy! :)
      Illuminae přečteš skoro hned, i když je to macek :)
      Murakamiho musím někdy zkusit, abych pochopila co na něm všichni vidí :)
      Ze Světové knihovny toho mám vyhlídnutého ještě opravdu dost a mohla bych do sbírky přidávat do nekonečna. Jak můžu odolat, když tak ladí a ten kdo vybírá tituly má tak super vkus??

      Vymazat
    2. Jako jestli vyjde dřív paperback, než to stihnu přečíst, tak se nad sebou budu muset opravdu zamyslet :D :D
      Já budu ještě tak měsíc v takovém spíš nečtecím modu, i když mě to hrozně žere, ale fakt jsem teď měla čas jen při nějakých přejezdech a podobně, jinak mi čas teď bere zařizování toho bytu. Ale jak budu ve svém, jsem pro společné čtení. Počítám i s tím Vše, co jsme si nikdy neřekli :)

      Vymazat
    3. Možná :D :D
      Já myslím, že si na čtení i tak čas najdeš :) To prostě nejde úplně utnout :) Každopádně s bytem držím palce, ať si ho v rámci možností zařídíš podle svých představ :)
      Já vím, já vím :D I když to nemyslíš rýpavě - jsem hrozná!!! :D :D

      Vymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná čtyřiadvacetiletá holka z Prahy, která si myslí, že má občas co sdělit světu, tak se rozhodla zkusit blogovat. Převážně o knihách. Nemá vyhraněný oblíbený žánr, ale poslední dobou se soustředí hlavně na thrillery, detektivky, romány pro ženy, okrajově sci-fi, fantasy Takže se příjemně usaďte a čtěte nepřeberné množství jejích článků! Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené modrým písmem (kurzívou), jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Knihy měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

V termínu 5.-9.7 probíhá mimořádné společné čtení knihy Něco víc. Zapojte se!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři