25. 2. 2017

Okamžiky štěstí - Patrik Hartl

Přirozeností každého člověka je hledání štěstí a lásky svého života. Jinak tomu není ani u sourozenců Veroniky a Jáchyma. I oni se potácejí životem, hledají, nalézají, ztrácejí a postrádají různé osoby i roztodivné pocity. Dělají chyby a nedokážou se z nich poučit. Zažívají těžká zklamání i ty pravé okamžiky nefalšované radosti a štěstí. Protloukají se životem jak to jde a berou svůj osud do vlastních rukou i s kartami, který jim život tak neférově rozdal.
Dvojromán Patrika Hartla vám dává možnost knihu prožít po svém. Můžete začít příběhem Veroniky, nebo nejdřív vyzpovídat Jáchyma. Ať už začnete ze kteréhokoli konce, vyprávění bude kompletní teprve až přečtete obě strany. Žádná z událostí se neopakuje, naopak se skvěle doplňují. Lépe než kdy dřív pochopíte, že svět je malý a o náhody tu není nouze.

Okamžiky štěstí jsou jednou z těch knih, kterou je nejlepší začít číst s minimální znalostí i nejmenšího nástinu děje. Veroniku a Jáchyma byste měli poznat sami a způsobem, který znáte za vhodný. Oba příběhy stojí za to, každý je svým způsobem úplně jiný a ačkoli se prolínají, nikdy ne nestane, že byste měli pocit, že čtete podruhé tu samou knihu. Jednání hrdinů nemusíte (a nebudete) chápat, nemusíte s ním souhlasit, ale jejich prožitky se vás dotknou a než si to stihnete uvědomit, stanou se součástí i vašeho života.

Česká literatura se čte tak nějak úplně jinak, než ta překladová. Nejde jen o domácí a důvěrně známé prostředí, ale i celkový nevysvětlitelný pocit sblížení s postavami a když ne přímo ztotožnění se s jejich osudy, tak uvěřitelnost, že tohle se někde opravdu děje. Samozřejmě, že autor občas trochu přehání, zejména v oblasti nevěry a lží, nicméně jako demonstrativní ukázka každodenních peripetií těch nešťastnějších z nás, je jeho výklad přesný.
Možná vám Hartl sebere víru a iluzi o dlouhodobých vztazích, znechutí vás omluvnými manévry hrdinů, uvrhne vás do deprese a paranoidního přehodnocování chování lidí kolem vás, ale rozhodně na vás zapůsobí a vyvolá ve vás celou škálu emocí, což je pro mě rozhodně znak skvěle napsané knihy.

Nápad na dvojromán se Hartlovi opravdu povedl a to, že má čtenář určitou svobodu a možnost volby, jak chce příběh sourozenců Rozsypalových prožít a vědomí, že sám mohl ovlivnit svůj zážitek ze čtení je neuvěřitelně fascinující. S hlavními hrdiny a jejich přáteli toho prožijete tolik a tak intenzivně, že už se po čase na Ořechovku budete vracet jako staří známí.

Autor se nevyhýbá žádnému tématu, nic pro něj není tabu, úzkoprsí stydlíni tedy budou možná nemile překvapeni. Taková drobnost by však neměla nikomu zabránit, aby se čtení absolutně odevzdal. Hartlův styl vás totiž bude nutit se ke knize vracet v každé volné chvíli. Jeho postavy jsou když nic jiného tak autentické, dialogy svěží a opravdové a emoce odhalené až na dřeň jako na divadle.

Okamžiky štěstí, ač by se tak podle názvu mohlo zdát, nejsou nejpozitivnější knihou na světě. Naopak je v nich hodně smutku, bolesti, trápení a zrady. Pro jednou nebudete toužit být hlavními hrdiny příběhu, ani se s nimi osobně setkat. Nebudete mít chuť být v jejich kůži. Nicméně čtení nebudete rozhodně litovat. S Veronikou a Jáchymem budete soucítit a modlit se za to, aby konečně nalezli alespoň okamžik štěstí.

Knihu bych doporučila všem dospělým čtenářům, kteří hledají příběhy, které se mohly stát a touží po naději na lepší zítřky. Při čtení si uvědomíte, jak je důležité prožívat právě probíhající okamžiky štěstí a nepřehlížet je kvůli nerealistické touze po něčem lepším. Nezapomínat radovat se z maličkostí. A v neposlední řadě být vděčný za lidi ve svém životě, kteří si vaši lásku zaslouží.

80%
Share:

19. 2. 2017

Černooké Zuzany - Julia Heaberlin

Tessa Cartwrightová je jedinou přeživší obětí sériového vraha, který před téměř dvaceti lety pohodil její polomrtvé tělo do hrobu, kde se nacházely ostatky neidentifikovaných, již nějakou dobu zesnulých dívek. Když Tessu našli, byla hlína kolem ní porostlá žlutočernými květinami, díky čemuž ji později v médiích nikdo neoznačil jinak, než jako „Černookou Zuzanu“.

Za masovou vraždu „Černookých Zuzan byl tehdy odsouzen muž, který na svůj osud dodnes čeká v cele smrti. Jeho poprava se blíží a Tessa se konečně odhodlává přiznat, že si není jistá, zda poslala na smrt správného člověka. Od jeho odsouzení, tedy v době, kdy již dávno seděl ve vězení, ji totiž kdosi pronásleduje a sází černooké Zuzany na místa, která mají význam pouze pro ni. Je pravý vrah stále na svobodě, nebo má pouze někdo velmi zvrácený smysl pro humor a rozhodl se Tesse za cosi mstít? Dokáže Tessa za pomoci právníků osvobodit nevinného muže, nebo se konečně podívá do očí člověku, který její život nevratně a navždy proměnil na místo plné symbolů a hrůz?
Share:

13. 2. 2017

Ďábelské hry - Angela Marsons (Kim Stone #2)

Kim a její tým se opět pouštějí do neúnavné a nikdy nekončící práce. Po okolí zřejmě řádí nebezpečný a zvrácený pedofil, který si ve svém vlastním sklepě zřídil hnízdečko zvrhlosti. Co hůř, na své choutky zahrnující jeho vlastní malé holčičky nebyl sám. Po dalším úchylném pachateli však nezůstalo prakticky nic, s čím by policie mohla pracovat a metoda výslechů je v tomto případě nepoužitelná. Mimo to je v jedné zaneřáděné vedlejší uličce nalezen brutálně pobodaný bývalý usvědčený zločinec, kterého nedávno propustili z vězení. Z činu přímo čiší pomsta, takže se zdá, že motiv a pachatel jsou naprosto jasní. Nakonec to však samozřejmě tak jednoduché není.

Kim je stále ta rozzlobená malá žena, která si prožila svoje. Její jizvy jsou tak hluboké, že se pravděpodobně nikdy nevyléčí a její povaha navždycky zůstane na té melancholicky odhodlané a preventivně nakrknuté části spektra. Od lidí si drží odstup, protože ví, že ti, kteří by měli milovat nejvíce umí natropit největší paseku. To ostatně dokazuje i současně aktuální případ s pedofilem, který Kim rozlítí víc, než cokoli co zatím za svou kariéru viděla. Zločinci by se měli mít od této chvíle na pozoru, protože Kim je jako buldok, když se kousne, tak už nepustí, i kdyby to mělo znamenat její smrt.
Share:

10. 2. 2017

Čtvrtý hrob pod nohama - Darynda Jones (Charley Davidson #4)

Charley Davidson si po posledním případu, který se zvrhl v nevídané panoptikum bolesti, agonie a mučení vzala pracovní volno. Jejím jediným pojítkem s příčetností je dálkový ovladač, nesmysly z teleshoppingu a samozřejmě Cookie. Když však "na její dveře zaklepe" žena jménem Harper, která má pocit, že ji někdo pronásleduje a snaží se ji zabít, sebere se a rozhodne se Harper vyslechnout a pomoci jí toho darebáka najít. Charleyin vrozený čich na případy, které má smysl řešit ji vytáhne z dvouměsíční sebelítostivé letargie a vyráží mezi živé lidi.
Na pokoji ji nenechávají samozřejmě ani nebožtíci a už vůbec ne Reyes Farrow, syn Satanův, který ví nejlíp, jak Charlyeinu krev v žilách rozproudit závratnou rychlostí.

Charley je Smrtka a s takovým údělem samozřejmě nemůže být úplně normální. Se svým osudem se vyrovnala už dávno, ale s některými věcmi se zkrátka smířit nezvládne ani někdo tak odolný, jako je ona. Charley je vtipná, prostořeká, pohotová a cílevědomá. Jakmile se pro něco rozhodne, nikdo a nic ji od jejího úmyslu nedokáže odradit. Vždy má po ruce vyhýbavou odpověď a také několik nadpřirozených ochránců, jež ji tahají z průšvihů, do kterých se dostává s takovou samozřejmostí, s jakou se jiní nadechují.

Share:

8. 2. 2017

Němý křik - Angela Marsons (Kim Stone #1)

Black Country je obvykle příjemným místem k životu, ale nyní, když jsou vraždy a dávno zapomenutá mrtvá těla na denním pořádku je na čase zakročit. Halesowenská policejní stanice se činí jako nikdy. Vyšetřuje vraždu ředitelky nedaleké školy, podivné úmrtí bývalého alkoholika a také objev znepokojivě malých a jíž nějakou dobu zakopaných ostatků na pozemku bývalého dětského domova, kde mají být co nevidět zahájeny archeologické vykopávky. Kim a její parťáci Bryant, Stacey a Kevin se činí jak mohou, ale rozhodně nemají na růžích ustláno. Někdo se jim totiž rozhodl házet klacky pod nohy a všechny ty hodiny výslechů vůbec nikam nevedou.

Kim Stoneová je věčně zamračená policistka naprosto oddaná své práci. Radost jí dokáže udělat jen několik hodin ve společnosti zamaštěných součástek k motorce a Vivaldiho Čtvera ročních dob. Má jen jediného opravdového přítele, zato spoustu kostlivců ve skříni, kteří ji chodí pravidelně strašit. Její minulost není právě nejrůžovější a zformovala si slupku tak tvrdou, jakou jen tak drobná žena může snést, aby byla vůbec schopna normálně fungovat. Její odhodlání nikdy nebylo silnější, než když se její případ týká záhadných úmrtí v bývalém dětském domově, o která se dlouhá léta nikdo nezajímal, jako by nechtěné děti neměly právo na spravedlnost.

Share:

4. 2. 2017

Tak to je, tak to bude - S. J. Bolton

Nad Londýnem se stahují mračna. V jeho ulicích řádí jeden z nejobávanějších sériových vrahů. Za poslední dva měsíce unesl a zabil celkem čtyři zhruba jedenáctileté chlapce a jeden další je stále pohřešován. Na tělech maličkých obětí se nikdy nenašly známky násilí, mimo několika přesně provedených řezných ran. Dle důkazů nemůže jít o sexuálně motivované zločiny a vypadá to, že vrahovi jde jen o chlapeckou krev. Policisté se potýkají s vyšetřováním nelítostného vraha, který se zdá být skutečným novodobým upírem. Toto označení však pokud možno striktně odmítají, neboť nestojí o pozornost médií.

Jedenáctiletý Barney bydlí v oblasti, odkud zmizeli všichni mrtví kluci. Nyní se strachuje, že bude další obětí on, a dokonce pro to má své důvody. Se svými podloženými obavami se svěří sousedce Lacey, policistce, která se vzpamatovává z posledního případu a nejradši by se svou prací neměla již nic do činění. Zlé tušení malého Barneyho však nemůže brát na lehkou váhu a bere spravedlnost do vlastních rukou.


Share:

2. 2. 2017

Všude kolem černý les - Ruth Ware

Nora je úspěšná spisovatelka, která si žije svůj život po svém. Jednoho dne ji však znenadání překvapí e-mail od neznámé ženy jménem Flo, která pořádá rozlučku se svobodou pro Clare, Nořinu dávnou kamarádku ze školy, se kterou Nora deset let nemluvila. Po dlouhém váhání nakonec záhadné pozvání do skleněného domu v lesích přijme. 
Prakticky vzápětí po počátku nuceně rozjásaného víkendu oslavujícího ženu, kterou už Nora vlastně nezná a jak zjišťuje, asi nikdy neznala, však svého rozhodnutí lituje. Ocitnout se na samotě s hrstkou lidí, se kterou nemá nic společného nepatří k její představě zábavně strávených dnů. Plánuje se vrátit domů, ale její rozhodnutí překazí tragická událost.

Nora žije přítomností, neboť vzpomínky na minulost jsou pro ni příliš bolestné. Když jí přijde e-mail od Flo, začíná mít pocit, že by se některým démonům mohla postavit, ale jak záhy zjišťuje, na některá setkání není vhodná chvíle zkrátka nikdy. Nora je svéhlavá a zranitelná, ačkoli se snaží světu ukazovat pouze tvář, kterou vybudovala pro zachování zdání normálnosti. Někteří lidé se jí ale stále umí dostat pod kůži. Nora už není tou dívkou, kterou byla na střední škole. Nora už není Lee. Jenže některé věci se nezmění.

Share:

28. 1. 2017

Book haul za listopad a prosinec 2016 a leden 2017

Znáte to, jak ten čas letí, když je člověku dobře? Tak přesně to se stalo mně a já sepisuji book haul dokonce za tři uplynulé měsíce. Opět se mi sešla slušná hromádka, která má samozřejmě také jistý vliv na mé skvělé psychické rozpoložení. Klasicky bych se za tak ujeté množství nových knih ve skrytu duše trochu styděla, ale jelikož se do situace připletly Vánoce, které jsou na nové věci vždy trochu bohatší, tak jsem klidná a neberu to jako příliš velké vytahování. Tentokrát jsem se ale nedržela zkrátka ani s nákupy (jen tak, pro radost, za odměnu, nebo na žal), ale byli ke mně štědří i všichni milí knižní partneři, se kterými spolupracuji v rámci blogu. Za což bych jim touto cestou ráda dodatečně poděkovala.

Hned první dva vánoční přírůstky jsou poměrně netypické. Obě jsou to knížky receptů, moc krásně zpracované, s úchvatnými fotografiemi, ze kterých se sbíhají sliny. Smoothie a ovocné šťávy si dělám poměrně často, většinou však podle vlastní fantazie a dostupného ovoce (banán-hruška nebo hroznové víno-mandarinka u mě vedou!). Mám ale v plánu vyzkoušet i některá odvážnější, zelená smoothie, která mě do dnešního dne trochu děsí a jako totální mlsoun si myslím, že se u mě stejně nepochodí.
Nejsem velká pekařinka, ale sladkosti, to je moje, proto jsem si jistá, že ani čokoládové recepty (Čokoláda, božský požitek) u mě nepřijdou na zmar.
Moje Odeonská sbírka se již utěšeně rozrůstá a já se nemohu dočkat, až se vrhnu na tyto dvě knížky, které jsem také našla pod stromečkem. Zatím mám se Světovou knihovnou pouze pozitivní zkušenost a mám pocit, že pokud už  máte pocit, že vám některá z jejich knih sedne, nemůžete šlápnout vedle. Obě, které jsem zatím přečetla (Vše, co jsme si nikdy neřekli a Podle skutečného příběhu), byly absolutní trefou do černého a z jejich čtení jsem měla tak silný zážitek, jako z žádné jiné knihy. Dokonce tak silný, že jsem nebyla schopna napsat normální recenzi a to se pyšním tím, že recenzuji opravdu vše, co přečtu a počet nezrecenzovaných knih za rok by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Někdy i maniak potřebuje oddech. Ani jedno rozhodně nebude žádná oddechovka, takže je plánuji na méně stresující období, než je poslední ročník VŠ.

Muže jménem Ove jsem koncem roku konečně přečetla jako poslední netknutou Backmanovu knihu a rázem se stala mojí nejoblíbenější. Proto jsem musela Ježíška informovat, že tento titul pod stromečkem v žádném případě chybět nesmí.
Když už se tady na blogu snažím o jakési umění (protože psaní je dle mého názoru rozhodně umění, mému srdci jednoznačně nejbližší), tak jsem se rozhodla pokusit se posunout
se někam dál. Nevím, jestli mi k tomu bude zrovna Tvůrčí psaní (pro každého) nápomocné, ale rozhodně jsem odhodlána tomu dát šanci. Jak to nakonec dopadne, jestli nebudu příliš líná na vypracovávání jednotlivých cvičení a úloh, to se uvidí. Budu vás informovat a pokud dosáhnu nějakých smysluplných výsledků, jistě hodlám o "knižním kurzu tvůrčího psaní" sepsat článek.

Krásně se rozrůstá i má sbírka řady "Světový bestseller". Život po tobě jsem si jako velká fanynka Než jsem tě poznala nemohla nechat ujít. Popravdě se knížky sice trochu bojím, aby po senzačním prvním díle neupadla do totálně patetické ubulené limonády, ale stejně si ji s chutí přečtu, protože Louisa. Sice se mi knížky Jojo Moyes líbí víc v paperbackové podobě, ale jelikož jsem začala kupováním pevné vazby, nezbývá mi, než pokračovat, jinak by mi moje obsesivní povaha nedala spát.
Kulka mi zase nesměla uniknout jakožto milovníkovi thrillerů a detektivek všeho druhu. Ohlasy na ni jsou tedy poměrně rozpačité, ale ráda se u podobných příběhů přesvědčím sama, jak to vlastně je a jestli vůbec stojí za přečtení a koupi.

Protože jsem úspěšně reklamovala rozbitá sluchátka, najednou jsem neplánovaně disponovala pár stovkami navíc. Jelikož to vlastně byly peníze již jednou utracené, řekla jsem si, že ničemu neublíží, když si za ně udělám trochu radost. A čím jiným, než populárními tituly plnými napětí. Harlan Coben není ve světě detektivky žádné ořezávátko a já od něj kupodivu ještě nic nečetla. Je na čase najít nového oblíbeného autora a tím se může v klidu stát právě on a jeho Smrt v zádech.
O V lese visí anděl se hodně mluvilo už někdy v roce 2015 a já jsem tehdy bůhví proč na ten boom vůbec nereagovala. Nyní, když na mě pořád vyskakuje pokračování, které už je venku tedy taky nějaký ten pátek jsem konečně podlehla. A nemůžu se dočkat.

Protože Němý křik se osvědčil a Kim Stoneová mě dost bavila, dostala jsem i pokračování s názvem Ďábelské hry, které taky stálo za to. Bylo ještě odpornější, napínavější, zvrácenější a čtivější, než první díl. S Kim bychom asi nebyly žádné velké kámošky, je na mě trochu příliš chladná, umíněná a uzavřená, ale jako postava mě baví.
Recenze na oba díly jsou v procesu příprav.
Před pádem napsal scénárista Bones (Sběratelé kostí), tudíž musela být moje. Recenze jsou na ní ještě rozporuplnější, než na Kulku, ale já to přesto zkusím a už od začátku je moje objektivita narušena právě spojitostí s mým nejmilejším seriálem.
Jako každého závisláka na internetu mě Virál zaujal už jen svým názvem, ale samozřejmě i námětem a nepřehlédnutelnou obálkou. Příběh svým prvotním lákadlům dostojí a čte se perfektně. Nějaké menší mouchy by se tam našly, ale celkově vzato mě to dost bavilo.
Rok a půl jsem čekala na čtvrtý díl Charley Davidson a nyní jsem se Čtvrtého hrobu pod nohama konečně dočkala. Bohužel se tak různě po internetu šíří zvěsti, že to je s překlady dalších dílů zatraceně nahnuté, ale naděje umírá poslední. Naštěstí v dnešní době není problém sehnat originální znění a já si pokračování přečtu, ať už to s českou verzí dopadne jakkoli.

Žamboch si mě získal již před lety svou Líhní (zrovna znova poslouchám audioknihu, doporučuju!) a následně Predátory, kteří jsou dodnes mou nejoblíbenější knihou od něj. Pro jeho knihy se nadchnul i můj přítel Honza a jakmile viděl Zakuti v oceli v knihkupectví, kde jsme se "náhodou" společně procházeli, hned ji kupoval a po přečtení ji laskavě věnoval do mé skromné knihovničky. Prý je to pecka a připomíná námětěm Ostří oceli (čili Koniáše ♥), tak se těším.
Ziburu zná každý a kdo ne, tak asi žije někde v jeskyni a nevnímá osobnosti sociálních sítí ani okrajově, což je v dnešní době celkem nadlidský výkon. Každopádně jsem se impulzivně rozhodla ke koupi jeho novější knihy a ačkoli cestopisy ze zásady nečtu, protože jsem si vždycky myslela, že je to donebevolající nuda, začátek, který jsem v rychlosti prolítla mě moc bavil a těším se, až budu pokračovat.

Dvě bledě modré knihy, které bohužel nedostály mým vysokým očekáváním, což ovšem ani v nejmenším neznamená, že jsou špatné.
Dívka v ledu si obecně získala obrovskou oblibu. Nepovažuji se za nějakého vyloženého fajnšmekra či náročného čtenáře, ale při množství detektivek, které vychází nelze stíhat vše a jelikož už jsem jich pár desítek četla, tak si vybírám. Mám určitá kritéria, podle kterých hodnotím, které jsou pro mě ty pravé a Erika Fosterová si mě jako postava úplně stoprocentně nezískala. Na druhou stranu samotná detektivní zápletka i rozuzlení byly udělány velice pěkně a bavily mě. Knížka je i poměrně čtivá. Jen mi tam prostě chyběla taková ta jiskra a to pravé detektivní charisma. 
Armada měla ke své smůle těžkou startovní pozici. Po lásce jménem Ready player one jsem věděla, že už se autor nejspíš nepřekoná, ale Armada za mě bohužel byla přinejlepším průměrná. Podobnost s Enderovou hrou se nedala přehlédnout a asi nejsem až takový geek, jak jsem si myslela. Příliš mnoho odkazů na věci, které neznám (což není vlastně tak úplně chyba, jen mě prostě autor vyloučil ze své hlavní cílovky. Bohužel) mě při čtení vyloženě zdržovaly a na každých dvacet dobrých stránek připadlo sto mnohem slabších.

Jedničky a nuly v poslední době škemrají o pozornost na každém druhém rohu instagraovém účtu. Ani já jsem nakonec neodolala a když přišla chvíle se jen tak odměnit, sáhla jsem po dlouhé době zase jednou po českém autorovi. O knížce jsem slyšela akorát to, že pokud jste tak trochu nerdi, budou se vám Jedničky a nuly líbit. Jelikož na stereotypy docela dám, tak jsem zvědavá. Svou nenápadnou a poněkud starosvětskou obálkou by mě nenalákala, ale k tomu, jak si příběh představuji se vlastně docela hodí.
Kdo neslyšel o Illuminae, nejspíš žije někde s těmi, kterým nic neříká jméno Ladislav Zibura. Tahle od A do Z netypická knížka prolétla blogosférou jako vichřice a koho absolutně nestrhla, tomu minimálně zasela do srdíčka toužebnou myšlenku na její přečtení. Mě Illuminae bavilo a i když bych ho rozhodně neoznačila za objev roku jako mnozí, jsem moc ráda, že jsem měla možnost si tuhle bichli přečíst.

České autory jsem v tomto haulu rozhodně nezanedbávala a ráda bych v tomto trendu pokračovala. Bábovky mě příliš nenadchly, ani neurazily, nicméně o To prší moře jsem slyšela jen samou chválu.  Radka Třeštíková je mi moc sympatická, knižně má u mě rozhodně dveře otevřené, ale rozhodně má ještě co dohánět. Snad mě tentokrát přesvědčí, že skutečně umí.
Dominik Feri žije na sociálních sítích a není v tom sám. Nicméně má co sdělit světu i mimo tuto platformu a sepsal kroniku o aktuálních trendech v oblasti sociálních sítí a o lidech, kteří si na sociálních sítích buď založili kariéru, nebo jsou na ně nějakým způsobem vázáni. Tak jsme lajkovali je kniha rozhovorů proložená jeho vlastními sebranými glosami, které v průběhu své online kariéry publikoval jako statusy. Kniha je mimo jiné senzačním návodem, jak být v obraze a názory kterých lidí momentálně na internetu nejvíce frčí nebo jsou nejlépe slyšet.

A to už je zaplať pánbůh konec. Pokud jste dočetli až sem, jste opravdovými hrdiny a já před vámi poklekám na kolena a děkuji, že jsem se tady nevykecávala jen tak do větru. Napište do komentářů koho se to týká, ať vám mohu složit oslavnou poklonu. Dejte mi také vědět, zda jste některý z uvedených titulů četli/dostali/chystáte se číst či zda vás teprve díky mému doporučení zaujal. 

Za poslední tři měsíce se tedy moje knihovna obohatila o 22 kousků a já opět zaostávám ve své ambiciózní snaze o rovnováhu mezi přečtenými (7) a nepřečtenými (15, i když recepty a učebnice tvůrčího psaní se přece nedají počítat!) novinkami. 
Share:

Tak jsme lajkovali - Dominik Feri

Dominik Feri, nejmladší radní České republiky, nápadně elegantně oblékaný muzikant a fotograf, je výraznou osobností veřejného dění a je velmi aktivní na sociálních sítích, zejména na facebooku. Působí jako člověk, který „co neví, nepoví“ a zároveň má „co na srdci, to na jazyku“. V hlavě to má však srovnané skvěle, o čemž svědčí i knížka Tak jsme lajkovali, ve které dovedně vyzpovídal jednačtyřicet osobností nejrůznějších společenských odvětví a rozhovory doplnil vlastními vybranými glosami z facebooku.

Feriho záměrem bylo stvořit kroniku, která by trefně zachycovala trendy a vůbec maličkosti, které dnešní dobu budou vystihovat a díky kterým si současnost budeme pamatovat. On sám uvádí, že knihu napsal tak, aby jeho samotného bavila, což si myslím, že by mělo být cílem každého autora. Všechny rozhovory se točí z větší části kolem problematiky sociálních sítí, které jsou pro většinu osobností nějak důležité. Buď se díky nim proslavili, nebo jsou nedílnou součástí jejich práce.


Share:

Armada - Ernest Cline

Zack Lightman je obyčejný středoškolák z totálně ospalého městečka Beaverton v Oregonu. Chodí do školy, odpoledne pracuje v prodejně videoher a každou noc zachraňuje zemi před invazí mimozemšťanů. Tedy alespoň v rámci počítačové hry s názvem Armada, kde se léty praxe vypracoval až na šestou příčku žebříčku nejlepších pilotů všech dob a stal se tak v komunitě hráčů legendou. Vždycky toužil zažít něco jedinečného, jako třeba opravdickou mimozemskou invazi. Jenže co by to bylo za emzáky, aby si za svůj cíl vybrali to nejnudnější město modré planety? Jednoho dne však Zack na obloze zahlédne opravdový létající talíř, jako vystřižený z Armady a začne mít neodbytný pocit, že tato chvíle nejspíš změní vše, v co kdy věřil.

Zack je obsesivní hráč, ale nepatří k těm nenápadným nerdům, co nemají kamarády a nechají se šikanovat. Naopak má za sebou nemálo konfliktů a jeho záchvaty zuřivosti už ho dokázaly dostat do pěkných pár malérů. Jeho horká hlava, schopnost reakce a smysl pro spravedlnost a pravdu z něj však udělaly jednoho z nejslavnějších hráčů Armády. A to je taky důvod, proč si ho Obranná aliance Země vybrala jako nového rekruta.


Share:

26. 1. 2017

Moudré z nebe - Richard Skolek

Ríša je malý kluk, který se rozhodl psát si deníček. Samozřejmě si nezapisoval všechno, to by byla děsná nuda, třeba pořád dokola vyprávět o Vánocích, které jsou pokaždé stejné. Taky si občas trochu vymýšlel nebo maličko fantazíroval. Každopádně je to deníček určený pro dospělé, kteří jeho neučesaný spisovatelský styl jistě ocení díky náležité dávce nostalgie okolo devadesátek a pobavení, které u nich svým roztomile nestrukturovaným blábolením vyvolá.

Ríša je malý rozumbrada, trošku tlustý, hodně upovídaný, neuvěřitelně zvědavý a hlavně o moc chytřejší, než jiné děti. Jen mu většinou jde něco jiného, než všem ostatním. Často přivádí svoji maminku k šílenství a když mu něco naopak vyjde, nedostane ani pochvalu, protože přehnané chválení děti kazí. Ríšova maminka není tak zlá, jak vypadá. Ale na strýce Budlibáka, Ríšova nejlepšího příbuzného, který trochu pije, ve vstřícnosti nemá. I díky ilustracím knížka lehce připomíná nepřekonatelné Mikulášovy patálie, což ji staví do poměrně obtížné pozice, protože najednou, jako by musela všem něco dokazovat.

Share:

23. 1. 2017

Přímý zásah - James Patterson (Alex Cross #21)

Jsme zpět ve Washingtonu a Alex Cross má plné ruce práce. Nejen, že rekonstruuje dům, což přináší sice příslib pohodlí a luxusu, ale ke všem starostem hlavně řeší sérii záhadně podivných a opravdu ošklivých vražd. Někdo si vzal na paškál takzvané masážní salóny, které jsou samozřejmě zástěrkou pro mnohem výdělečnější byznys. Jak už to tak bývá, vraždy prostitutek nebývají právě prioritou zaneprázdněných detektivů. Tento případ je ale jiný. Zapletl se do něj někdo slavný. Byl zamýšlenou obětí bývalý slavný fotbalista zvaný "Magor", nebo vrah skutečně cílil na prostitutky a jejich pasáky? 
Jako by toho na Crossovou rodinu bylo málo, Bree vyšetřuje děsivě dokonale naplánované únosy miminek, kolem kterých pochopitelně panuje více než hysterická atmosféra. Alexe také pronásleduje duch minulosti, který se mu vysmívá za zády a navíc to vypadá, že se Alexovi snaží fušovat do řemesla. Thiery Mulch, člověk bez svědomí a morálních standardů a úspěšný spisovatel. Právě on a jeho parťačka nyní plánují odpornou pomstu, kterou si dle jejich pokřivených standardů doktor Cross zaslouží.

Alex Cross je bohabojný člověk, polda se skvělým instinktem a hlava velké rodiny, kterou miluje nade vše. Má svou víru v boha, v lidskost, v morální standardy a ve spravedlnost a pravdu. Jeho světem otřese máloco, jelikož toho za svou kariéru viděl snad až příliš. Pořád se mu ale talentovaný a značně narušený pozorovatel dokáže dostat pod kůži a to tak, že pořádně. 
Share:

16. 1. 2017

Celá v bílém - Mary Higgins Clark

Amanda Piercová je úspěšná žena z bohaté rodiny. Den před svou svatbou však najednou zmizí beze stopy a známky její existence pod novým vymyšleným jménem případně tělo nikdo nezaznamená ani po uplynutí pěti let. Z toho, že se po Amandě slehla zem mohl nejvíc vytěžit její snoubenec, kterému Amanda odkázala značné jmění. Zdá se však, že Jeff Amandu upřímně miloval, ačkoli svatba s její nejlepší kamarádkou sotva rok po té nevydařené s Amandou zrovna nehovoří v jeho prospěch. Případu se ujímá Laurie Moranová, producentka pořadu, který se zajímá o neuzavřená vyšetřování z minulosti. Laurie však v tomto případě jde o mnohem víc, než o natočení show o boháčích, která trhne žebříčky sledovanosti. 

Laurie Moranová je producentkou pořadu, který trochu fušuje do práce policii, ale s tím, že se nemusí řídit nejrůznějšími omezeními a dosáhne na místa, na která je ruka zákona krátká. Většina zúčastněných totiž má zájem na tom, aby bylo pátrání dovedeno ke zdárnému konci po tom, co je oficiální cesta vyšetřování zklamala. Laurie má svá vlastní traumata a vyrovnává se s nimi po svém. Díky jejímu odhodlání a oddanosti mají Amandini rodiče skutečnou šanci na nalezení spravedlnosti pro svou dceru. 



Share:

11. 1. 2017

O překládání s překladatelem - Kateřina Krištůfková

Nový rok a s ním i nová vlna (nebo spíš vlnka) rozhovorů s překladateli. Ještě vás to neomrzelo?

Vzhledem k tomu, že bylo včera oznámeno dokončení překladu knihy Žízeň (Jo Nesbø, Harry Hole #11), tak se moc hodí, že jsem se rozhodla k rozhovoru přizvat i Kateřinu Krištůfkovou, která se mimo jiné poprala i se všemi díly o našem oblíbeném detektivovi alkoholikovi.

Medailonek překladatelky:

Kateřina Krištůfková vystudovala němčinu a norštinu na FF MU v Brně, pracuje jako překladatelka, redaktorka a korektorka na volné noze. Překládá především z norštiny (vedle detektivek Joa Nesbøho, Marit Reiersgårdové a Jørna Liera Horsta romány dalších současných autorů, jako jsou Erlend Loe, Gaute Heivoll, Tore Renberg a další). Pravidelně spolupracuje s nakladatelstvími Kniha Zlín a Academia. Příležitostně píše články o současné norské literatuře pro server iliteratura.cz.
Share:

Illuminae - Amie Kaufman a Jay Kristoff

Píše se rok 2575 a na planetu Kerenza se snáší brutální útok nadnárodní korporace BeiTech Industries, která svůj násilný čin ospravedlňuje bojem proti ilegální těžbě hermia, která na Kerenze probíhá. Ve skutečnosti je v tom však mnohem víc. Kdo má nohy, utíká, kdo má kliku, je evakuován na palubě jedné ze tří vesmírných lodí – bojovém křižníku Alexandr, průzkumném vědeckém plavidle Hypatia nebo nákladní lodi Koperník. Aby toho nebylo málo, BeiTech do kosmického prostoru také vysílá svou loď Lincoln, která neúnavně pronásleduje flotilu Sjednocené pozemské správy s úmyslem ji zneškodnit a smést z oblohy jednou pro vždy. Na jedné z lodí se navíc začnou mezi posádkou projevovat znepokojivé symptomy epidemicky se šířící nemoci. Illuminae je sebraným spisem událostí, které následovaly po útoku na Kerenzu a přináší autentické svědectví o zvěrstvu, které nemá obdoby.

Po evakuačním nalodění se každý civilista musí podrobit zkouškám, aby bylo jasné, v čem by mohl být posádce užitečný. Kady, počítačově nadaná sedmnáctiletá holka s růžovými vlasy, má takových schopností více než dost, ale rozhodně se o ně nehodlá podělit ve jménu poslání, které jí všichni nadřízení tají. Proto se systematicky prohackovává hlouběji a hlouběji do utajených kanálů komunikačního systému a řídí se svým vlastním rozumem. S Ezrou se sice těsně před útokem rozešla, ale teď se zdá, že její bývalý přítel, který se při evakuaci ocitl na jiné lodi, je klíčem k uskutečnění jejích plánů.


Share:

19. 12. 2016

Virál - Helen Fitzgerald

Vzorná adoptovaná Su, která nikdy z úst nevypustila ani jedno sprosté slovo a vždy byla spíš bojácná a uzavřená, se po maturitě vydává se svou rebelantskou sestrou Leou na prázdniny na Mallorcu. Divoká a nespoutaná Lea z toho nemá radost. V době puberty se obě dívky odcizily, ale Lea ví, že bez Su, která na ni má dohlídnout, ji matka do prázdninového resortu Magaluf, nepustí. Žije se tam prakticky pouze v klubech a barech a o střízlivého člověka tam nezavadíte a to je to, co Leu a její kamarádky tak láká. Lea svou sestru začne přetvářet k obrazu svému, až se nakonec na internet dostane video, kde dříve málem nepolíbená Su provozuje orální sex se dvanácti muži za důkladné podpory nepočítaného množství přihlížejících. Video se rychle šíří internetem a Su se rozhodne uprchnout před pravdou a zostuzením a nevrátí se s Leou domů. Matka obou dívek, která je významnou skotskou soudkyní, vezme spravedlnost do vlastních rukou. Dostat svou adoptivní dceru domů se stane její absolutní životní prioritou.

Ruth a Bernard Su adoptovali, když byla ještě úplně malinkaté miminko a oni měli potíže s početím vlastního potomka. Jak už to tak bývá, chvíli po adopci se Ruth podařilo otěhotnět a oni tedy vychovávali současně dvě stejně staré holčičky, každou úplně jinou, nejen co se barvy pleti týče. Su, dívka korejského původu, která se narodila příliš mladé matce, se o své kořeny zajímala vždy jen velmi vágně. Své adoptivní rodiče miluje nade vše a svou mladší, bílou sestřičku také. Su byla vždy a za každých okolností zdvořilá a vzorná. Ve škole a sportovních aktivitách excelovala a období vzdoru se jí nějakým zázrakem vyhnulo. Lea, vlastní dcera Bernarda a Ruth je naopak od mládí zvyklá jít za každou cenu proti proudu, pro ostřejší slovo nikdy nejde daleko a pojem promiskuita jí také není cizí.


Share:

11. 12. 2016

Dívka v ledu - Robert Bryndza

V jezírku muzejní zahrady je pod ledem nalezeno tělo mladé ženy, jejíž skandální zmizení plní stránky novin. Andrea Douglasová-Brownová je dcerou bohatého lorda, váženého aristokrata a vlivného lobbisty. Vyšetřování se ujímá detektiv šéfinspektor Erika Fosterová, policistka, která speciálně kvůli případu přijíždí do Londýna z Manchesteru, kde se vzpamatovávala z traumatických událostí, které vedly ke smrti pěti policejních parťáků, z nichž jeden byl Eričin manžel Mark. Nyní je její motivace k nalezení spravedlnosti a dopadení vraha větší, než kdy dřív. Zvlášť, když se zdá, že jakmile vyjde najevo, že vraždy mohou mít spojitost s prostitutkami, nikoho, kromě Eriky už vyšetřování nevzrušuje tolik, jako když byl obětí bohatá a slavná dcera lorda Douglase-Browna.

Erika Fosterová při poslední akci ztratila manžela. Práce však pro ni má terapeutické účinky, tak se po hlavě vrhá do dalšího případu. Pravidla jí nic neříkají a jejich dodržování považuje pro detektivy za zbytečný luxus. Autority nerespektuje a je tak tvrdohlavá, jak jen ženy na vysokých postech umí být. Její nadřízený Marsh ji má moc rád, ale jejím agresivním přístupem je mu trnem v oku. Marsh totiž patří k těm policistům, kteří si myslí, že si aristokrati zaslouží speciální zacházení a v tom se s Erikou těžce neshodnou.

Share:

8. 12. 2016

Dívka z 6E - Alessandra R. Torre

Deanna Maddenová si pro svůj život zvolila dobrovolnou izolaci od všeho a od všech. Díky vymoženosti zvané internet si veškeré životně důležité zboží objednává až domů a za ty tři dlouhé roky se již ani poslíček, který jí nosí veškerou poštu nediví tomu, že majitelku bytu 6E nikdy neviděl osobně. Zná jen její lakonický hlas, který ho vždy pobídne nechat zásilku za dveřmi a zfalšovat její podpis na dodacím listu. Podobu majitelky tohoto hlasu, Deanny Maddenové, však naopak zná neskutečné množství dalších lidí. Mužů a žen s nejrůznějšími úchylkami a fantaziemi. Pro ně je však Jessicou Reilleyovou, svůdnou modelkou na livechatu. Deanna ve své situaci nemá moc na výběr, co se možností výdělku týče. Provozování virtuálního sexu jí nese slušné jmění a dává jí možnost skrýt před světem své pravé já. Ona totiž neovladatelně lační po krvi a násilném zabíjení. Kdyby se s někým přece jen setkala tváří v tvář, nejspíš by se nedokázala udržet. 

Deanna Maddenová byla kdysi celkem normální, obyčejná holka. Minimálně do toho dne, kdy se rozhodla, že se zbaví staré identity a pro část světa přestane existovat. Naopak jisté sortě lidí se představuje jako Jessica, jedna z nejúspěšnějších a nejžádanějších modelek, které provozují virtuální sex na internetu. Deannin život není ideální. Někdy jí mrzí, že se nemůže dívat na hvězdy, nebo se nadechnout čerstvého vzduchu. Jenže venku je příliš mnoho lidí, jejichž život by mohla ohrozit. Žije zavřená mezi čtyřmi stěnami vlastního bytu, kde se na noc nechá zamykat vlastním sousedem, protože jen tak dovede ovládnout své nutkání zabíjet.

Share:

4. 12. 2016

Muž jménem Ove - Fredrik Backman

Když vám někdo nabourá do poštovní schránky, nemusí to být vždycky úplná katastrofa. Samozřejmě, že to značí, že nejmenovaný mameluk, který neumí couvat s vozíkem je nekňuba a neměl by mít právo volit, nicméně to může být také počátek úplně nové etapy života. Od té historické chvíle, kdy se poprvé jeho schránka vychýlila z rovnováhy, se mezi Oveho a jeho pečlivě plánovanou sebevraždu neustále staví hora překážek, ale pro obyvatele jeho čtvrti je to požehnání. Jedna nabouraná schránka totiž roztočí kolotoč nečekaných, dojemných, veselých, ale i vážných událostí, které změní mnoho životů.

Ove je devětapadesátiletý samozvaný strážce pořádku ve své čtvrti. Každé ráno dělá inspekční kolečka a kontroluje, zda všichni dodržují pravidla. Nikdo po něm nechce, aby hlídal, zda všichni řádně třídí odpad či dodržují povolenou dobu parkování, ale když už jednou někde visí cedule, je třeba dodržovat, co je na nich napsáno. To přece ví každý slušný člověk.
Ove je starý bručoun, ale má k tomu legitimní důvod. Před půl rokem ztratil svou milovanou ženu a rozhodl se skoncovat se životem. Jenže to mu neustále někdo kazí. 

Share:

29. 11. 2016

Stalkeři - Paul Finch

Už více než dva roky se na stole jistého policejního oddělení v Londýně kupí složky až příliš velkého množství neobjasněných případů záhadných zmizení. Osmatřicet žen, vedoucích naprosto nekonfliktní a téměř perfektní život, který, jak se zdá, žádná z nich neměla důvod opustit. Mark Heckenburg je posledním detektivem, který se předpokládanými únosy, které spolu mohou, ale nemusí souviset, stále zabývá a věří v dopadení pachatele. Oddělení sériových zločinů však již začíná být zatěžko platit svého nejlepšího detektiva za práci ve slepé uličce a z vyšetřování ho odvolají. On se však nehodlá vzdát. Rozhodně ne ve chvíli, kdy se s ním spojí sestra jedné z obětí.

Mark Heckenburg, přáteli přezdívaný Heck, je skvělý detektiv, který si však nikdy moc nepotrpěl na pravidla. Odvolání z případu a nařízená tříměsíční dovolená jsou sotva podnětem, který by ho dokázal zastavit v momentě, kdy má pocit, že je konečně něčemu na stopě. V Londýně totiž operuje takzvaný Klub sympaťáků. Skupina otrlých gangsterů, kteří dokáží zařídit cokoli, stačí, když máte dostatečně perverzní choutky a jste ochotni za diskrétní dobrodružství odevzdat patřičný obnos peněz.

Share:

25. 11. 2016

Nejlepší americké krimipovídky - Jeffrey Deaver, Lee Child a další

Povídka se může zdát jako podřadný žánr pro začátečníky, nicméně naprostý opak je pravdou. Úskalí tohoto literárního útvaru totiž spočívají právě v jeho, pro pisatele nejpřitažlivější vlastnosti – v rozsahu. Autor musí čtenáře zaujmout nutně už během prvních pár vět, neboť nemá příliš mnoho prostoru pro nápravu. V krimi jde pak o výzvu takřka nadlidskou. Nacpat na těch pár stránek všechno, co dobrá detektivka potřebuje, je totiž prakticky nemožné. Přesto se to většině autorům této antologie, jako zázrakem, podařilo na výbornou.

Že je James Patterson kapacitou v oboru není žádná novinka. Jeho publikační činnost je ohromující a vkus na kvalitní autory mu také nechybí. Sám napsal předmluvu a jeho jméno na obálce má rozhodně kýžený efekt. Aspoň na mě, jako jeho odvěkou fanynku, rozhodně.


Share:

20. 11. 2016

Všemi dary obdarovaná - M. R. Carey

Život desetileté Melanie a další zhruba dvacítky dětí se sestává v podstatě pouze z vyučování a dnů strávených v cele vojenské základny izolované od okolního světa. Melanie je geniální, miluje staré řecké báje a její nejoblíbenější učitelkou je slečna Justineauová, která dětem ráda vypráví příběhy. Život na zemi se v posledních dvou dekádách značně proměnil. Většinu území osidlují hladovci, zombíci, jejichž chování je determinováno houbou, jež zcela stravuje lidský mozek a vyvolává neovladatelný hlad po lidském mase, a vetešáci, lidé žijící na divoko, rabující lovci hladovců a žoldáci bez svědomí. Jednoho dne je vojenská základna napadena a několika lidem se podaří uniknout. Nesourodá skupinka složená ze dvou vojáků, učitelky, lékařky a pokusného subjektu číslo jedna jménem Melanie se rozhodne putovat do Majáku, posledního místa v Británii uchráněného od nákazy. Podaří se jim projít zpustošenou krajinou plnou hladovců bez úhony?

Melanie vypadá jako každá jiná desetiletá holčička. Její dětství však sotva může být podivnější. Žije v malinkaté cele, bez jediného rozptýlení a když se má vydat na vyučování, dva cvičení vojáci ji připoutají ke kolečkovému křeslu, aby se nemohla ani hnout. Jednou za čas absolvuje pálivou desinfekční sprchu a její jídelníček je složen z občasné misky plné červů. Melanie je testovací subjekt ve studii zabývající se odlišností těchto dětí od ostatní populace. Holčičku občas napadlo, proč nemá rodiče, jako většina dětí v příbězích slečny Justineauové, ale nikdy nepřemýšlela o tom, kým vlastně je. Až do chvíle, kdy instinkty přemohly vše, na co byla do té chvíle zvyklá.


Share:

17. 11. 2016

Bez jablka - Michaela Loksekoot a Miloš Říha

Neměly se ty vztahy s příchodem digitální doby náhodou značně usnadnit? Nemělo být s rozvojem takřka neomezených možností komunikace všechno jednodušší? Jenže co když nám všechny ty počítače, internety a smartphony ukradly i poslední zbytky romantiky? Jak je to vlastně s placením na rande v době, kdy ženy bojují za rovnoprávnost a v některých případech vydělávají více než muži? Kdo koho žádá o ruku a jak se pozná, že už je to opravdu vážné? Otázky, které řeší nejen dnešní třicátníci, kteří nejbolestněji prožili jeden z největších přerodů v oblasti mezilidské komunikace a gendrové rovnováhy, ale vlastně každý, kdo má zájem se socializovat s opačným pohlavím a pochopit jeho záhadné pohnutky. Bez jablka, to jsou absolutně trefné blogové sloupky, tak aktuální, jak jen stereotypy můžou být.


Michelle a Miloš spolu sice nespí, ale rozhodně jim to klape. Minimálně v té verbální oblasti. Jejich pohled na svět je těžce sebeironický, ale také nesmírně osvěžující a konejšivý svou pravdivostí a nadhledem. Každý, kdo někdy byl ve vztahu, se v jejich analýze najde a pousměje se nad jejich schopností slovy postihnout cokoli od nejpodřadnějších drobností po klíčové a rozhodující momenty soužití. Jejich humor bude blízký každému, kdo se nebojí nadsázky a sarkasmu. Chemie mezi autory jen pozvedává už tak jazykově i obsahově bohaté příspěvky, je vidět, že jeden druhého dobře znají. Jejich názory jsou ucelené a neskutečně vtipné a vám nezbývá nic jiného, než knížku vytáhnout při jakémkoli náznaku chmur a špatné nálady a mimovolný úsměv na rtech a nekončící fascinaci Michelliným a Milošovým humorem máte zaručenu.

Share:

11. 11. 2016

Stránky světa - Kai Meyer

Furia pochází z rodiny bibliomantů. Žije ve světě, kde křesla a lampy mluví a mají vlastní vůli, kde jsou zatoulané z postavy knih považovány za zločince a zavírány do ghett a kde prázdná kniha znamená nebezpečí pro literaturu. Furiin otec je velice mocný bibliomant a zasvětil svůj život boji proti sabotérům tohoto umění. Sídlo, kde Furia bydlí se svým otcem a bratrem Pipem, skrývá obrovskou knihovnu plnou tajuplných svazků všech možných oborů, origami ptáčků, kteří se živí prachem z knih a dalších záhadných bytostí. Jeden konkrétní svazek v ní však Furia zatím nenalezla - svou dušeknihu, která by jí umožnila uplatnit své, prozatím skryté schopnosti. Okolnosti ji navíc čím dál tím víc táhnou do Libropolisu, města knihkupectví, kde se skrývá víc tajemství, než by mohla tušit.

Patnáctiletá Furia řeší úplně jiné věci, než obvyklé pubertální hrdinky YA literatury. Jejím jediným zájmem jsou knihy a jediným přítelem mimo mladšího bratra je kluk, se kterým se nikdy nesetkala, neboť žije v dávné minulosti. Příběh není zatížen nějakou velkou romantikou a zaměřuje se primárně na peripetie kolem Furiina pátrání. Svět, který Kai Meyer stvořil, je fascinující a je snem každého knihomola. No řekněte, kdo by nechtěl navštívit město, plné tematických knihkupectví, nebo žít ve světě, kde největší magickou sílu mají ze všech předmětů právě knihy? 
Share:

9. 11. 2016

O překládání s překladatelem - Vanda Senko Ohnisková

Po týdenní pauze jsem tu opět s rozhovorem ze série O překládání s překladatelem.

Tentokrát jsem oslovila překladatelku, která pracuje zejména pro nakladatelství Jota, ale i další nakladatelské domy. Má na svědomí již mnoho knih, ty blogosféře nejznámější najdete pro představu níže v obrázku a v medailonku překladatelky.

Medailonek překladatelky:
Knižnímu překladu se věnuji od roku 1994, přeložila jsem desítky knih všech žánrů, z beletrie mj. Ostrov od A. Huxleyho, Deníky Sylvie Plathové, Zaříkávání Fridy K. od Kate Bravermanové, Řekni vlkům, že jsem doma od C. Rifky Bruntové a v poslední době například Girl Online od Zoe Sugg.

A nyní už k samotnému rozhovoru.
Share:

6. 11. 2016

Polednice - Jiří Březina

Na území jednoho nejmenovaného, letním sluncem rozpáleného sídliště dochází k záhadným vraždám za bílého dne. Pachatel za sebou zanechává dívky, násilně uškrcené obrovskýma holýma rukama, a beze stop uniká spravedlnosti. Vzhledem ke zvolenému času trestných činů si vysloužil přezdívku Polednice, řádí dále a nevypadá to, že by s tím hodlal přestat. Policejní zelenáči Tomáš Volf a Eva Černá se s veškerým úsilím pouští do vyšetřování jednoho z nejzáhadnějších mordů na území města a zároveň řeší osobní problémy se svým nově nabytým partnerstvím.

Tomáš Volf, nadějný mladý kriminalista, přichází do města jako nová posila po nedávné čistce v současném složení oddělení. Jeho předchozí úspěchy ho kvalifikovaly pro práci u místní jednotky policie a on do prvního vyšetřování vraždy padá rovnýma nohama. Tomáš si všechno rád promyslí a jeho bystrý mozek vybočující z řady mu v minulosti nejednou dobře posloužil. Eva Černá, statečná sportovkyně tělem i duší, se má stát Tomášovou parťačkou. Prvotní antipatie je tak trochu provází celým vyšetřováním, zvlášť proto, že se Eva do všeho vrhá naprosto bezhlavě a jeden druhému pořádně nedůvěřují. 


Share:

4. 11. 2016

Věčné mládí - Alex Girod de l'Ain

Jednoho dne Alice s hrůzou zjistí, že ona a její manžel začínají vypadat jako přátelé jejích rodičů, kteří jí jako malé vždy připadali strašně staří. Jejich tváře začínají povolovat, těla jim mohutní na těch nesprávných místech, Alicina prsa po třech dětech nestojí za nic a nevysvětlitelné výkyvy nálad dělají manželství mnohem těžším, než kdy bylo. Alice se rozhodne zabojovat a omladit sebe i manžela tak, že bude okolí jen závistivě zírat.

Alice je normální vdaná žena, která i po letech manželství stále pohlíží na svého muže s láskou a obdivem. Nikdy o jejich vztahu nezapochybovala a každý den se těší, až jeho klíče se svým typickým zvukem, který by rozpoznala mezi tisíci, zarachotí ve dveřích a Nicolas se vrátí domů. On svou ženu stále miluje a udělal by pro ni mnohé. Když si však Alice postaví hlavu, nastolí doma tvrdý režim dietou počínaje a cvičením zdaleka nekonče, jejich vztah se navzdory dosaženým výsledkům začíná otřásat v základech.

Share:

31. 10. 2016

Book haul - září a říjen 2016


Můj book haul za poslední dva měsíce je naprosto ohromující. Sama jsem zírala, když jsem všechny přírůstky shromáždila na jednu hromadu, která se tyčila do tak úctyhodných výšin, až jsem měla strach, že mě úplně zavalí.

Z tohohle nadělení obviňuji dvě věci. Své narozeniny a nelidsky nabité podzimní ediční plány nakladatelství. Já za to nemůžu. Fakt ne.
Naštěstí mi byly přislíbeny nové poličky do stávající knihovny, tak všechny nové knížky možná budu mít i kam naskládat, ale není vyloučeno, že bych možná měla začít vymýšlet, kam ve svém pokoji umístit další, úplně novou knihovnu. 
Share:

28. 10. 2016

A proto skáču - Naomi Higašida

Naoki Higašida je autista. Žije s diagnózou donedávna zcela neprobádanou a dodnes jistojistě ne zcela pochopenou. Tato autentická zpověď třináctiletého chlapce pomáhá čtenářům na celém světě nahlédnout přímo do mysli někoho, komu se v hlavě myšlenky převalují jako vlny v oceánu, kdo nedovede projevovat emoce tak snadno jako jeho okolí, kdo se ve vlastním těle necítí jako doma a vlastně nedovede říci proč a jehož jedinou jistotou je řád a opakování. Naoki nedokáže mluvit, a tak pomocí unikátní tabulky zodpověděl padesát osm nejčastěji pokládaných otázek o autismu a uspokojuje tak zvědavost lidí, kteří mají chuť a vůli pochopit, co se autistům honí hlavou.

Jak v předmluvě trefně popisuje David Mitchell, autisté vidí svět podobně jako my, jen tisíckrát podnětnější, hlasitější a barevnější. Intenzita jejich vnímání se nedá ztlumit, vypnout ani usměrnit. V knize samotné se pak dozvíte, jak autisté před vším tím zmatkem, který jejich smysly musí roztřídit a vyhodnotit, unikají, a hlavně to, že to někdy zkrátka nejde.


Share:

26. 10. 2016

O překládání s překladatelem - Jana Jašová

Čas letí, máme tady zase středu a s ní i další, v pořadí již sedmý díl seriálu O překládání s překladatelem. Tentokrát bych vám ráda představila Janu Jašovou, ženu, která se postarala o překlady jedněch z nejoblíbenějších blogerských knih. Mezi "její" spisovatele patří například Colleen Hoover, Meg Cabot či Wendy Higgins. Já osobně jsem si ji oblíbila zejména díky tomu, že přeložila Mezi dvěma světy, Projekt manželka a HLAVNĚ mou milovanou sérii od Justina Cronina - Přechod. Nedávno vyšel v originále již třetí díl a já se nemohu dočkat, až se mi dostane do rukou. Tato série není v Česku, želbohu, příliš známá a populární, přitom jde o jednu z nejpropracovanějších a nejzajímavěji vymyšlených dystopií, co jsem kdy četla, a která suverénně předčí všechny její slavné kolegyně. Tato kniha kdysi skončila ve výprodejích a levných knihách, tak věřím, že ji spousta z vás má doma, ale z jejího nepřečtení se vymlouvá klasickou větou všech knihomolů - zatím se na ni nedostalo. Věřte, že v tomto případě však pácháte obrovskou chybu. 

To je ode mě už vše a nyní si již přečtěte, co má na srdci Jana Jašová.

Medailonek překladatelky:
Jana Jašová, překladatelka z AJ na volné noze (posledních cca 5 let), předtím jsem pracovala jako redaktorka v několika pražských nakladatelstvích a překládala souběžně s prací. Překládám hlavně beletrii pro Euromedii, Albatros, Ledu, Fortunu, Víkend, Mladou frontu a další.

Share:

Právě čtu

Followers

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná čtyřiadvacetiletá holka z Prahy, která si myslí, že má občas co sdělit světu, tak se rozhodla zkusit blogovat. Převážně o knihách. Nemá vyhraněný oblíbený žánr, ale poslední dobou se soustředí hlavně na thrillery, detektivky, romány pro ženy, okrajově sci-fi, fantasy Takže se příjemně usaďte a čtěte nepřeberné množství jejích článků! Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené modrým písmem (kurzívou), jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Kniha měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři