11. 1. 2017

O překládání s překladatelem - Kateřina Krištůfková

Nový rok a s ním i nová vlna (nebo spíš vlnka) rozhovorů s překladateli. Ještě vás to neomrzelo?

Vzhledem k tomu, že bylo včera oznámeno dokončení překladu knihy Žízeň (Jo Nesbø, Harry Hole #11), tak se moc hodí, že jsem se rozhodla k rozhovoru přizvat i Kateřinu Krištůfkovou, která se mimo jiné poprala i se všemi díly o našem oblíbeném detektivovi alkoholikovi.

Medailonek překladatelky:

Kateřina Krištůfková vystudovala němčinu a norštinu na FF MU v Brně, pracuje jako překladatelka, redaktorka a korektorka na volné noze. Překládá především z norštiny (vedle detektivek Joa Nesbøho, Marit Reiersgårdové a Jørna Liera Horsta romány dalších současných autorů, jako jsou Erlend Loe, Gaute Heivoll, Tore Renberg a další). Pravidelně spolupracuje s nakladatelstvími Kniha Zlín a Academia. Příležitostně píše články o současné norské literatuře pro server iliteratura.cz.



Jak dlouho se zabýváte profesionálním překládáním?
Úplně první překlad mi vyšel v roce 2000 a byl z němčiny. První překlad z norštiny následoval o rok později, byla to povídka Finna Carlinga. Vyšla v antologii, kterou jsme s kolegyněmi připravily ještě jako studentky nordistiky FF MU. Výhradně překládáním se ale živím až od roku 2004.

Co vás na vaší práci nejvíce baví?
Různorodost, hra se slovy a volnost, kterou díky překládání mám.

Co je pro vás hlavním faktorem při rozhodování, zda knihu přeložíte, nebo ne? Je vůbec takové rozhodnutí ve vašich rukou?
V dobách, kdy jsem začínala, to u překladů z norštiny fungovalo povětšinou tak, že my překladatelé jsme si vybrali knihu a pak jsme se snažili pro ni najít nakladatele. Takže tam takové rozhodování odpadalo, člověk si samozřejmě vybíral knihy, které přeložit chtěl. S vlnou skandinávských detektivek se situace změnila, nakladatelé už i překladatele z norštiny často oslovují s nejrůznějšími nabídkami sami a překladatel samozřejmě může nabízenou knihu odmítnout, ať už pro to má důvody jakékoli. Mě osobně musí kniha něčím zaujmout a pak mi nakladatel musí zaručit dobré pracovní podmínky, především to, že se budu moci podílet na všech fázích přípravy textu – tedy nejen že knihu přeložím, ale že uvidím veškeré redakční a korektorské zásahy a budu úzce spolupracovat se všemi zúčastněnými až do fáze imprimatur. To bohužel totiž u nás ještě stále není úplně standardem, i dnes se někde stává, že překladatel odevzdá text a pak vidí až hotovou knihu. Na takovou spolupráci bych nikdy nekývla a už jsem také takový překlad odmítla.

Jak probíhá přidělování knih k překladu? Můžete nakladatelství sám/sama navrhnout knihu k vydání, nebo vám je vždy prostě nabídnut určitý titul a poraďte si s ním?
U mě platí obojí – knihy mi nakladatel nabízí a i já sama aktivně vyhledávám tituly, které mě zajímají, a pak je nabízím nakladateli. U tak malého jazyka, jako je norština, stále funguje to, že překladatelé jsou při vyhledávání titulů dost aktivní, přece jen málokterý český nakladatel umí norsky a orientuje se dobře v severských literaturách.

Jste nějak žánrově vyhraněn/a? Je pro překladatele žánr při práci směrodatný?
Úplně ne, a byť hodně překládám detektivky, neřekla bych, že se na tento žánr specializuji. Překládám hodně i jiné současné norské autory. Ale určitě existují žánry, do kterých bych se nejspíš nikdy nepustila, protože mě jako čtenáře příliš nebaví, a to je třeba sci-fi a fantasy. I když výjimky existují a člověk nemá nikdy říkat nikdy.

Konzistentnost překladu je pro čtenáře poměrně důležitá. Jakmile začnete překládat jistého autora, máte na něj u daného vydavatelství víceméně monopol?
V podstatě ano. V každém případě je mi nová kniha daného autora vždy nabídnuta, a teprve kdybych odmítla, hledal by nakladatel jiného překladatele.

Jak dlouho vám trvá přeložit průměrně rozsáhlou knihu (řekněme 300 stran)? Kolikrát ji během překládání přečtete? Vracíte se ke "svým" knihám po vydání, třeba i po několika letech?
Hrubý překlad jsem schopná udělat velice rychle, v extrémním případě i za měsíc. Ale to je teprve začátek mé práce, pak začínám překlad kontrolovat, opravovat a upravovat, což mi trvá nejméně další měsíc, spíše dva, následuje dlouhá redakční fáze, opět měsíc, spíše dva, kdy se vyjadřuji ke všem redakčním opravám a text dále upravuji podle návrhů redaktora, a pak ještě fáze, kdy text prochází závěrečnou korekturou, což je tak další měsíc. Celkem to tedy trvá tak půl roku i déle. Knihu během této doby přečtu nespočetněkrát, umím pak celé pasáže nazpaměť a vím, na které stránce se vyskytuje jaké slovo. Po vydání se ke svým knihám dobrovolně nevracím, protože kdykoli nějaký svůj starý překlad otevřu, vždycky objevím něco, co bych s odstupem času udělala jinak. Ale v případě série s Harrym Holem mi bohužel nic jiného nezbývá – všechny knihy jsou provázané, odkazuje se v nich na minulé události, opakují se v nich určité reálie – a to všechno musí být přeložené konsekventně. Nemluvě o tom, že norština nemá vykání, jenže v češtině ho používat musím – a pak si také musím pamatovat, kdo si s kým vyká, kdo si s kým tyká, kdy se na tykání přešlo, atd. Tudíž do starých "holeovek" nahlížím neustále a často v nich něco hledám.

Máte i vlastní spisovatelskou zkušenost, případně toužil/a jste někdy po napsání vlastní knihy?
Ne, nikdy, nejsem ten typ a ani bych to neuměla. Raději se bavím převáděním toho, co napsali jiní.

Konzultujete nějakým způsobem překlad přímo s autorem, případně odborníky na danou problematiku, nebo se spíš spoléháte na vlastní rešerši na internetu a vlastní znalosti a zkušenosti?
Pokud v překladu narazím na něco, s čím si neumím poradit, je první volbou Google. Na ten se ale nedá spoléhat stoprocentně, takže stejně všechno ještě někde ověřuji. Což znamená, že se neustále obracím s nějakými dotazy na své příbuzné, kamarády, známé a jejich příbuzné, kamarády a známé. Mám ale jen dobré zkušenosti, pomoc mi zatím nikdy nikdo neodmítl. Není-li zbytí, kontaktuji i autora a to, co nedokážu vyřešit jinak, konzultuji s ním. Norští autoři jsou naštěstí velice vstřícní a považují spolupráci s překladateli za součást své práce. S hvězdami jako Jo Nesbø to ale samozřejmě pro jejich velkou vytíženost tak nefunguje – tam se ovšem zase můžu obrátit na redaktora norského textu, který mi ochotně poradí.

Čtete ve volném čase literaturu v češtině, nebo preferujete originální znění? Dokážete si ještě užít knihy jako obyčejný čtenář, nikoli jako profesionál? Jak hodnotíte současnou úroveň překladů do češtiny?
Co se týče jazyků, které ovládám, upřednostňuji originální znění, ale mám pak vždycky dilema – zvláště norské knihy bych totiž chtěla číst norsky, zároveň jsem si však vědoma toho, že bych měla sledovat i práci svých kolegů a také je podporovat tím, že si jejich překlady koupím. Protože pracuji i jako redaktorka a korektorka, za úplně běžného čtenáře se už asi označit nemůžu. Vždycky si při čtení všímám kvality překladu – oceňuji překlady dobré, užívám si chytrá překladatelská řešení a občas se zamýšlím, jak bych si s daným místem poradila já sama, a nad těmi špatnými v lepším případě skřípu zuby a v horším případě knihy vzteky zahazuji. V knihkupectví se vždy dívám do tiráže na jméno překladatele a už několikrát jsem si koupila knihu nikoli podle toho, kdo ji napsal, nýbrž podle toho, kdo ji přeložil. Co se úrovně překladů do češtiny týče, je různá – jsou překlady výtečné, průměrné i špatné –, ale zdá se mi, že se situace postupně zlepšuje, byť to jde pomalu. Většina nakladatelů už pochopila, že překlad je důležitý a je potřeba mu věnovat péči. U severských jazyků se to projevuje třeba tím, že se snad konečně podařilo vymýtit nechvalnou praktiku překládání přes jiný jazyk (například němčinu či angličtinu) a nakladatelé najímají překladatele, kteří daný severský jazyk ovládají a překládají přímo z něj, a také se snaží zajišťovat, aby příslušný severský jazyk ovládal i redaktor.

Děláte záslužnou práci, ale jelikož je vaše jméno skryto až uvnitř knihy (a neskví se na obálce), čtenáři úsilí překladatele tolik neřeší (případně ho řeší jen v momentě, kdy je něco špatně). Jak se vyrovnáváte s "prací v anonymitě"? Nepřijde vám to trochu líto?
Vůbec. Ráda se schovávám za stránkami knih. Podle mého názoru nemá být překladatel vidět.

Máte mezi svými překlady nějakou oblíbenou knihu a naopak existuje nějaký titul, se kterým jste bojoval/a?
Oblíbených jich mám spoustu – všechny ty, které jsem si vybrala sama a prosadila je k vydání. Třeba romány Erlenda Loea, Muže, který miloval Yngveho od Toreho Renberga nebo knihy Gauteho Heivolla. Z knih Joa Nesbøho mám zvláště oblíbeného Syna a ze série s Harrym Holem Červenku. Bojuji se všemi tituly, zvláště zezačátku, než se mi podaří nějak uchopit autorův styl a dostat se do tempa. A pak samozřejmě ve chvílích, kdy narazím na nějakou obtíž, ať už jazykovou, nebo odbornou. Ale obecně můžu říct, že mojí nejoblíbenější knihou je vždycky ta, jejíž překlad právě dokončím.

Spisovatelé nebo herci mají své vzory, máte mezi překladateli někoho, koho obdivujete a k jehož práci vzhlížíte s úctou?
Takových je také spousta, a nejenom z norštiny. Ale mám-li zůstat u ní, pak můžu za všechny jmenovat bohužel již zesnulého Františka Fröhlicha, překladatele ze severských jazyků a z angličtiny. A z těch mladších Jarku Vrbovou, které vděčím mj. za to, že mě doporučila nakladatelství Kniha Zlín.

Máte na svou práci určený časový rámec? Jsou v dnešní době lhůty na překlad šibeniční, nebo máte víceméně volnou ruku?
U mě je termín vždycky záležitostí domluvy s nakladatelem. Pokud to jen trochu lze, snažím se mu vyjít vstříc, ale i on chápe, že překlad vyžaduje určitý čas. Zatím jsme se vždycky dohodli. Vždy si propočítávám, co je možné stihnout a co ne, a překlad v nereálném termínu bych také nevzala – překládání spěch rozhodně neprospívá.

Máte nějaký způsob jak zůstávat v obraze, co se týče jazykových i jiných trendů, aktuálních odkazů a podobně? Často se u čtení setkávám s tím, že je mi jasné, co bylo v knize napsáno v originále, ale překladatel zřejmě daný idiom, frázi, seriál či cokoli dalšího neznal a krkolomný překlad úplně bije do očí.
Snažím se maximálně udržovat kontakt s jazykem – číst knihy v originále, noviny, poslouchat rádio, televizi... V dnešní době je to naštěstí mnohem jednodušší než v dobách, kdy jsem studovala a kdy jsme byli vděční za to, když nám někdo z cesty na Sever přivezl jedny noviny. Hledám ve slovnících, na internetu, jazykové otázky konzultuji s rodilými mluvčími, případně s autory. A pokud se mi povede nějaký idiom přehlédnout, mám naštěstí skvělého redaktora a skvělou korektorku, kteří moje přešlapy odhalí.

Máte nějaký rituál spojený se svou prací?

Nemám. Snad jen že v zimě překládám v teplých pletených bačkorách, protože je mi při dlouhém sezení zima na nohy. Tomu se můj manžel vždycky směje.

Máte-li na paní překladatelku nějaké doplňující otázky, směle je prosím publikujte do komentářů a já se vám pokusím zajistit odpovědi :) Máte rádi Joa Nesbøho? Už jste četli všechno "Holeovky"? A znáte i jiné, zde zmiňované autory? :) 

Prošvihli jste nějaký díl? Všechny rozhovory najdete v následujícím seznamu.
Zuzana Ľalíková
Romana Bičíková 
Jan Kozák
Jana Jašová
Vanda Senko Ohnisková

Původní článek, kvůli kterému série rozhovorů vznikla.
Share:

2 komentáře:

  1. Skvely rozhovor, pani prekladatelky si vsimam, protoze Harry Hole je muj nejoblibenejsi detektiv, takze jsem rada, ze jsi myslela i na ni :) Me by mozna v tehle souvislosti zajimalo, jestli, kdyz jste zacala prekladat serii HH, jste alespon nahledla do toho prvniho prekladu. Protoze jsem nedavno v elektronicke podobe "porovnavala" prvni stranky z Netopyriho muze a Vaseho Netopyra, a to se proste neda srovnat, Vas preklad je nekde uplne jinde. I kdyz nedokazu rict, v cem je ten prvni spatny, mozna to bylo jen takove suche, bez promyslenych obratu, myslite, ze se da slovni zasoba a cit pro jazyk naucit, nebo to je pouze neco prirozeneho? :)

    OdpovědětVymazat
  2. Vynikající rozhovor! Paní Kateřina je velice sympatická a musím říct, že teď se na Nesboho novou knihu těším ještě mnohem víc! :) Harry Hole je jedna z mých neoblíbenějších postav. Celkově je tahle série rozhovorů vážně super, opravdu už překladatelům věnuji mnohem větší pozornost a pokaždé se podívám, kdo překládal knihu, kterou zrovna čtu :) Skvělá práce!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná čtyřiadvacetiletá holka z Prahy, která si myslí, že má občas co sdělit světu, tak se rozhodla zkusit blogovat. Převážně o knihách. Nemá vyhraněný oblíbený žánr, ale poslední dobou se soustředí hlavně na thrillery, detektivky, romány pro ženy, okrajově sci-fi, fantasy Takže se příjemně usaďte a čtěte nepřeberné množství jejích článků! Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené modrým písmem (kurzívou), jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Knihy měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

V termínu 5.-9.7 probíhá mimořádné společné čtení knihy Něco víc. Zapojte se!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři